Bolest je základní součástí našeho přežití, varovným systémem, který nás chrání před nebezpečím. Když zakopnete palcem do stolu, bolest je okamžitá a intenzivní. Ale co kdybychom vám řekli, že bolest ne vždy odpovídá skutečnému poškození těla? Že ji můžeme cítit, i když tělo zůstane neporušené? Jak nás mozek někdy přesvědčí o bolesti, která ve skutečnosti neexistuje?
Co je somatosenzorický systém?
Naše tělo má sofistikovaný systém senzorů, které nám pomáhají vnímat dotek, tlak, teplo, chlad či vibrace. Tento somatosenzorický systém zahrnuje miliony neuronů v kůži a podkožních vrstvách, které neustále sbírají informace a posílají je do mozku. [1]
Každý podnět se do mozku dostává ve formě elektrických signálů, které mozek interpretuje. A tady přichází překvapení. V mozku neexistuje speciální senzorický kód pro bolest. To znamená, že mozek si informace musí „poskládat“ a sám rozhodnout, zda bolest cítit budete nebo ne.
Mozek mapuje tělo podle hustoty senzorických receptorů. Některé části vnímáme intenzivněji než jiné.
Bolest je víc než jen fyzická reakce
Neurovědci nepoužívají slovo bolest, ale nocicepce (z latinského nocere – škodit). Proč? Protože bolest je velmi subjektivní, je to kombinace fyzických signálů a psychologických faktorů.
Jak to funguje v praxi? Představte si, že se říznete papírem. I když je rána malá, bolest je intenzivní, protože mozek ji vyhodnotí jako nebezpečnou. Naopak v bojové situaci můžete mít vážné zranění a ani si ho nevšimnete, protože mozek se soustředí na přežití.
A teď přijde příběh, který vás dostane.
Když bolest neexistuje… ale přesto bolí
Jeden z nejznámějších případů ukazuje, jak mozek dokáže oklamat tělo.
Stavební dělník zažil hororovou situaci, skrz botu mu projel 15 cm hřebík. Okamžitě pocítil nesnesitelnou bolest a musel být převezen do nemocnice.
Když mu lékaři sundali botu, přišel šok. Hřebík pouze prošel mezi prsty, aniž by prorazil kůži. [2]
Co se stalo? Mozek viděl hřebík, vyhodnotil situaci jako extrémně nebezpečnou a okamžitě spustil simulaci bolesti. I když žádné fyzické poškození neexistovalo, bolest byla reálná.
Když skutečné zranění nebolí
Na opačné straně spektra máme ještě šokující případ.
Další stavební dělník omylem vystřelil hřebíkovačkou do svého obličeje. Cítil jen mírnou bolest zubu a modřinu pod čelistí. Po šesti dnech, kdy normálně jedl, spal a pracoval, se rozhodl navštívit zubaře.
Röntgen odhalil 10 cm hřebík v jeho mozku, který prorazil jeho přední část mozku zodpovědnou za kognitivní funkce. [3]
Tento muž byl v smrtelném nebezpečí, ale jeho mozek nezaznamenal velkou bolest, protože mu chyběly vizuální a kontextové podněty, které by mu pomohly situaci vyhodnotit jako vážnou.
Mozek si vymýšlí bolest i bez poškození. Fantómová bolest je důsledkem očekávání a neuronové aktivity.
Jak může necítění bolesti ohrozit život?
Pokud si myslíte, že by bylo skvělé nikdy necítit bolest, vězte, že to může být smrtelně nebezpečné.
Existuje vzácná genetická mutace SCN9A, která blokuje sodíkový kanál (Na v 1.7), čímž lidé ztrácí schopnost cítit bolest. [4] Na první pohled to zní jako superschopnost. Ale ve skutečnosti je to noční můra. Proč?
Nezjistíte, že máte zlomenou ruku, dokud se úplně nezdeformuje. Nepocítíte popálení, dokud nezačne infekce. Děti s touto mutací si často koušou do jazyka nebo prstů, protože necítí bolest a nevědí, kdy přestat.
Výsledkem je, že tito lidé obvykle nežijí dlouho, protože si nevědomky způsobují život ohrožující zranění.
Co si z toho můžete odnést do praxe?
Bolest není jen fyzická, ale i psychická
Pokud jste ve stresu nebo máte úzkost, váš mozek může bolest zintenzivnit. Proto techniky na snížení stresu (např. meditace, dechová cvičení) mohou zmírnit vnímání bolesti.
Mozek dokáže bolest vyvolat i bez poškození těla
Pokud trpíte chronickou bolestí, může to být částečně tím, že váš mozek uvízl v režimu bolesti. Terapie jako kognitivně-behaviorální terapie (CBT) mohou pomoci přeprogramovat mozek.
Někdy bolest není třeba ihned potlačit
Ačkoli je přirozené sáhnout po léku proti bolesti, někdy je bolest důležitým varovným signálem. Místo okamžitého potlačení se zamyslete, co vám tělo chce říct.
Meditace a relaxace pomáhají mozku zpracovat bolest a aktivují parasympatický nervový systém.
Takže až vás příště něco zabolí, položte si otázku: Je to skutečné, nebo mě můj mozek jen trochu klame?
Zdroje
[1] Daly, B., Eichen, D., Bailer, B., Brown, R., & Buchanan, C. (2012). Central Nervous System. In Elsevier eBooks (pp. 454–459). https://doi.org/10.1016/b978-0-12-375000-6.00084-7
[2] Fisher, J. P., Hassan, D. T., & O’Connor, N. (1995). Minerva. BMJ, 310(6971), 70. https://doi.org/10.1136/bmj.310.6971.70
[3] Man survives 4-inch nail in skull. (2013, April 18). NBC News. https://www.nbcnews.com/health/health-news/man-survives-4-inch-nail-skull-flna1c9475670
[4] Catterall, W. A., Goldin, A. L., & Waxman, S. G. (2005). International Union of Pharmacology. XLVII. Nomenclature and Structure-Function Relationships of Voltage-Gated Sodium Channels. Pharmacological Reviews, 57(4), 397–409. https://doi.org/10.1124/pr.57.4.4