Imunitní systém je sofistikovaná obranná síť těla. Tvoří ji miliardy buněk, které nepřetržitě hlídají, rozpoznávají a likvidují patogeny. Ačkoli trh nabízí nespočet doplňků a produktů na posílení imunity, některé z nejsilnějších strategií jsou zcela zdarma a zároveň stojí na robustních vědeckých důkazech. V tomto článku najdete ověřené postupy, které můžete začít dělat ihned a zdarma.
Základ imunity je kvalitní spánek
Spánek je možná nejdůležitější, a přitom často podceňovaný pilíř zdravé imunity. Během spánku se imunita nevypíná. Naopak, aktivně se posiluje, reorganizuje a kalibruje. Přehled publikovaný v Physiological Reviews popisuje, že spánek podporuje výměnu imunitních buněk mezi tkáněmi a krevním oběhem, čímž zlepšuje imunitní dohled nad tím, co se v těle děje. Tato noční údržba je klíčová jak pro vrozenou, tak pro adaptivní imunitu [1].
Velká metaanalýza sledující více než 50 000 účastníků zjistila, že poruchy spánku souvisí se zvýšenými hladinami C-reaktivního proteinu (CRP), důležitého markeru zánětu a také se zvýšením interleukinu-6 (IL-6), zánětlivého signálního proteinu (cytokinu), který hraje klíčovou roli v regulaci imunitní odpovědi a systémového zánětu. Krátká doba spánku, typicky méně než 6 až 7 hodin, byla podobně spojena se zvýšeným CRP [2]. Nedostatek spánku navíc posouvá imunitní reakce od výhodnějšího typu Th1 směrem k Th2 vzorcům, což může zvyšovat náchylnost k infekcím a alergickým reakcím [3].
Důkazy se týkají i účinnosti očkování. Studie ukazují, že lidé, kteří spali méně než 7 hodin za noc, vytvořili po očkování proti chřipce o více než 50 % méně protilátek než ti, kdo měli spánku dost [4]. Už jediná probdělá noc může snížit aktivitu NK buněk přibližně o 28 % [5]. NK buňky jsou zásadní, protože ničí buňky infikované viry a také nádorové buňky.
National Sleep Foundation a CDC doporučují dospělým 7 až 9 hodin spánku denně [6]. Velký význam má i pravidelnost. Udržování stabilního času usínání a vstávání, včetně víkendů, pomáhá sladit cirkadiánní rytmus s imunitní funkcí, protože cirkadiánní rozladění samo o sobě imunitní odpovědi zhoršuje.
Během spánku se imunita přelaďuje, posiluje a připravuje na další den. Pravidelný rytmus je pro ni zásadní signál bezpečí.
Pohyb jako lék pro imunitní systém
Fyzická aktivita patří mezi nejsilnější nefarmakologické modulátory imunity. Je ale důležité chápat, že vztah není lineární. Středně intenzivní pohyb imunitu podporuje, zatímco přehnaně intenzivní nebo dlouhé tréninky ji mohou dočasně utlumit.
Přehled zaměřený na silový trénink a imunitu, který zahrnoval 30 intervenčních studií, ukázal, že odporový trénink má příznivý vliv na více imunitních parametrů jak u mladších, tak u starších osob. Už jedna silová jednotka aktivuje signální dráhu NF-κB v mononukleárních buňkách periferní krve. Při pravidelném tréninku se zlepšuje i exprese antioxidačních enzymů. Aktivita NK buněk u starších osob po silovém tréninku roste, zatímco u mladších může být bezprostředně po cvičení dočasně nižší [7].
U aerobního pohybu výzkum publikovaný v Journal of Sport and Health Science popisuje, že středně intenzivní aerobní aktivita do 60 minut zlepšuje imunitní dohled tím, že podporuje recirkulaci imunoglobulinů, protizánětlivých cytokinů, neutrofilů, NK buněk, cytotoxických T buněk a nezralých B buněk. Tento přechodný imunitní boost se objevuje po každé aktivitě. A pokud se opakuje pravidelně, přináší kumulativní ochranu před infekcemi [8].
Metaanalýza hodnotící vztah mezi pohybem a odpovědí na očkování proti chřipce ukázala, že dostatečná fyzická aktivita zvýšila šanci na sérokonverzi kmene H1 přibližně o 69 %, přičemž interval spolehlivosti 95 % (1,02–2,82) vyjadřuje rozmezí, ve kterém se s vysokou pravděpodobností nachází skutečný efekt, a zároveň potvrzuje, že jde o statisticky významný výsledek [9]. WHO doporučuje dospělým alespoň 150 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně nebo 75 minut intenzivní aktivity, a k tomu posilování dva a více dnů v týdnu [10].
Je však důležité vědět, že extrémně náročný nebo dlouhý výkon může vytvořit takzvané „open window“ období, kdy je imunita dočasně oslabená a náchylnost k infekcím roste. Klíčem je tedy pravidelnost a střední intenzita, ne nárazové extrémy.
Přiměřený pohyb a zvládání stresu dávají imunitě jasný signál, že tělo je v rovnováze a připravené reagovat.
Stres a imunita
Chronický stres působí na imunitu tlumivě, zejména přes dlouhodobě zvýšené hladiny kortizolu, hlavního stresového hormonu. Přehled z roku 2025 publikovaný v časopise Cureus vysvětluje, že akutní stres může krátkodobě kortizol zvýšit tak, že podpoří specifické imunitní reakce, ale chronická expozice vede k dysregulaci imunity [11].
Zvýšený kortizol snižuje proliferaci a aktivitu T buněk, což zhoršuje schopnost těla vytvářet účinné imunitní odpovědi. Výzkum ukazuje, že lidé s chronickým stresem mívají sníženou aktivaci a množení T buněk a zároveň horší odpověď na vakcíny [12]. Kortizol vykazuje mírnou pozitivní korelaci s celkovým počtem leukocytů, ale negativní korelaci s procentem lymfocytů. To naznačuje oslabení adaptivní, cílené části imunity.
Psychologický stres mění rovnováhu cytokinů od Th1 k Th2 odpovědím, což může zvyšovat riziko virových infekcí a reaktivace latentních virů. Dobrá zpráva je, že existují i účinné strategie, které nic nestojí. Patří sem například mindfulness meditace.
Přehled 20 randomizovaných kontrolovaných studií s více než 1 600 účastníky zjistil, že mindfulness meditace snižovala aktivitu buněčného transkripčního faktoru NF-κB, který patří mezi hlavní spouštěče zánětu. Současně snižovala cirkulující CRP, zvyšovala počty CD4+ T buněk u osob s HIV a zvyšovala aktivitu telomerázy, enzymu spojovaného s procesy buněčného stárnutí [13]. Intenzivní 8denní meditační retreat publikovaný v PNAS ukázal robustní aktivaci 220 genů přímo spojených s imunitní odpovědí, včetně 68 genů souvisejících s interferonovou signalizací, bez významných změn u zánětlivých genů. Tyto účinky přetrvávaly i po skončení intervence [14].
Přirozené světlo a teplota
Sluneční světlo přináší imunitní přínosy, které sahají dál než jen k tvorbě vitaminu D. Výzkum publikovaný ve Nature Scientific Reports ukázal, že nízké hladiny modrého světla ve slunečním záření dokážou přímo „energetizovat“ T buňky. Zvyšují jejich rychlost pohybu a tím i schopnost dorazit rychleji na místo infekce. Tento efekt funguje nezávisle na vitaminu D [15].
Současně studie ukazují, že vitamin D je klíčový pro aktivaci naivních T buněk u lidí a jeho nedostatek může vést k chybné T-buněčné imunitní odpovědi. UV záření má navíc imunoregulační efekty, například modulaci dendritických buněk, T buněk a regulačních buněk, a může spouštět protizánětlivé mechanismy [16].
Také chlad ovlivňuje imunitu, i když komplexně. Výzkum v Journal of Applied Physiology zjistil, že akutní vystavení chladu, konkrétně 2 hodiny při 5 °C, vyvolalo imunostimulační efekty včetně leukocytózy, granulocytózy, zvýšení počtu a aktivity NK buněk a zvýšení IL-6 [17]. Studie z roku 2024 ukázala, že 90 dní pravidelného sprchování studenou vodou zvýšilo hladiny imunoglobulinů IgG, IgA a IgM a zvýšilo IL-2 a IL-4, což naznačuje lepší proliferaci T buněk a podporu humorální imunity [18]. Zároveň platí, že těžké nebo dlouhé prochlazení může imunitu naopak tlumit. Rozhodující je tedy krátká a kontrolovaná expozice.
Střevní mikrobiom a imunita
Přibližně 70-80 % imunitního systému je navázáno na střevo. Proto může strava výrazně ovlivňovat imunitu i bez doplňků stravy. Velký efekt mají například časově omezené stravování a konzumace přirozeně fermentovaných potravin.
Randomizovaná klinická studie publikovaná v Cell rozdělila 36 zdravých dospělých na dietu s vysokým obsahem vlákniny nebo na dietu bohatou na fermentované potraviny po dobu 10 týdnů. Skupina s fermentovanými potravinami jedla například jogurt, kefír, kimchi, kysané zelí a kombuchu. Výsledkem bylo zvýšení diverzity střevního mikrobiomu a zároveň snížení hladin 19 zánětlivých proteinů v krvi, včetně IL-6, který je spojován s revmatoidní artritidou, diabetem 2. typu a chronickým stresem. Čtyři typy imunitních buněk vykazovaly sníženou aktivaci [19].
Protizánětlivé mechanismy fermentovaných potravin jsou dobře popsány. Studie s bakteriemi mléčného kvašení z kimchi ukazují potlačení prozánětlivých genů TNF-α a IL-6 a zlepšení funkce střevní bariéry. U kysaného zelí bylo prokázáno zvýšení prospěšných metabolitů v krvi, které aktivují receptory modulující imunitu [20].
Také přerušovaný půst může imunitu ovlivňovat. Přehled z roku 2023 uvádí, že přerušované hladovění může posilovat cirkadiánní rytmy, podporovat migraci imunitních buněk, snižovat zánětlivé faktory a obohacovat střevní mikrobiotu u zdravých lidí [21]. Zároveň ale záleží na načasování a délce, protože dlouhé hladovění následované příjmem potravy může dočasně měnit funkci monocytů [22].
Hydratace je často přehlížená
Voda je pro imunitu zásadní, přesto se na hydrataci často zapomíná. Výzkum ukazuje, že hydratace přímo ovlivňuje pohyb a funkci imunitních buněk. Studie z roku 2024 v iScience zjistila, že nedostatečný příjem vody snižuje imunitní buňky a mění funkci T buněk v trávicím systému [23].
I mírná dehydratace, kdy ztratíš jen 1 až 2 % tělesné vody, může zhoršit imunitní odpověď. Lymfatický systém, který rozvádí imunitní buňky po těle, potřebuje dostatek tekutin, aby fungoval optimálně. Při dehydrataci se bílé krvinky hůře dostávají k místům infekce, signály pro imunitní buňky se narušují a zotavení se může zpomalovat.
Voda zároveň funguje jako rozpouštědlo a transportní médium pro složky imunity. Přenáší živiny tam, kde jsou potřeba, a pomáhá odvádět metabolické odpadní látky, které by se jinak mohly stát toxickými a oslabovat obranu. Hydratace hraje zásadní roli v regulaci imunitních funkcí a je nezbytná pro jejich správné fungování [24].
Světlo, dech, chlad i voda jemně ladí signály, podle kterých se imunita orientuje. Detaily prostředí mají větší vliv, než si často uvědomujeme.
Sociální vazby jako ochranný faktor
Dopady sociálních vztahů na imunitu jsou překvapivě hluboké. Velká studie analyzující krevní proteomy více než 42 000 účastníků UK Biobank zjistila, že se sociální izolací souviselo 175 proteinů a s osamělostí 26 proteinů, přičemž přibližně 85 % z nich se překrývalo [25]. Tyto proteiny tvoří rozsáhlou interaktivní síť spojenou s imunitou a zánětem.
Výzkum publikovaný v Brain, Behavior, and Immunity ukazuje, že sociální izolace a osamělost souvisejí s vyšší úrovní zánětu [26]. Osamělejší lidé mívají nižší expresi genů pro interferon typu I a slabší antivirovou imunitu. V období stresu u nich klesá IFN-γ, což je cytokin typu 1, a roste IL-10, cytokin typu 2. Profil se tak posouvá směrem, který je spojován s vyšší mírou virových infekcí a také s autoimunitními stavy.
Podstatné je, že ochranný efekt sociálního propojení nevyžaduje drahé aktivity. Stačí telefonát s rodinou, rozhovor se sousedy nebo dobrovolnictví v komunitě.
Dech jako přímý ovladač nervového systému a imunity
Dechová cvičení jsou jednoduchý a bezplatný způsob, jak přes nervový systém ovlivňovat imunitu. Výzkum publikovaný v PNAS ukázal, že dobrovolná aktivace sympatiku pomocí specifických dechových technik, známých jako Wim Hof Method, zvýšila hladinu adrenalinu v plazmě a potlačila vrozenou imunitní reakci na vystavení endotoxinu. To vedlo k nižším hladinám prozánětlivých mediátorů, jako jsou TNF-α, IL-6 a IL-8, a ke zvýšení protizánětlivého cytokinu IL-10 [27].
Mechanismus zahrnuje aktivaci bloudivého nervu přes brániční dýchání, které posouvá tělo z režimu stresu do parasympatického režimu obnovy. Studie ukazují, že dechová cvičení zlepšují funkci plic, snižují zánět a pomáhají řídit stres, což vše imunitě prospívá.
Zajímavé jsou i výzkumy na takzvaných „lung chips“, tedy laboratorních mikromodelech plic, které napodobují strukturu a pohyb lidské plicní tkáně, jež ukázaly, že samotné mechanické pohyby dýchání, nezávisle na dalších faktorech, aktivují molekulární obranné dráhy a řadu antivirových genů. Dýchací pohyby dokázaly potlačit replikaci viru chřipky o 50 % ve srovnání se statickými podmínkami, a to přes aktivaci ochranných vrozených mechanismů [28].
Pobyt v přírodě
Lesní koupel, známá jako shinrin-yoku, znamená vědomé ponoření do lesního prostředí. Má měřitelné imunitní přínosy. Výzkum vedený Dr. Qing Li ukázal, že třídenní a dvounoční pobyt v lese významně zvýšil aktivitu i počet NK buněk, a efekty přetrvávaly déle než 30 dní [29].
Mechanismus souvisí s fytoncidy, aromatickými látkami uvolňovanými stromy. Při vdechování stimulují počet a aktivitu NK buněk. Lesní prostředí také vytváří negativní vzdušné ionty, zejména u vodopádů a v hustých korunách stromů, které zvyšují aktivitu lymfocytů a snižují prozánětlivé cytokiny, například IL-6 a TNF-α.
Studie ukazují, že i dvě hodiny chůze v lese, rozdělené na dopolední a odpolední část, zvýšily hladiny protinádorových proteinů a imunitních buněk, které ničí nádorové buňky, a efekty přetrvaly alespoň 7 dní. Prospěšná je i procházka v městském parku, i když účinek bývá méně výrazný než v lese. Své dělá i snížení stresu, protože stres sám o sobě imunitu tlumí.
Imunita prospívá tam, kde je prostor pro přírodu, vztahy a přirozené reakce těla. Někdy je nejsilnější podporou nezasahovat.
Respekt k horečce
Nejde o strategii, kterou bys aktivně „dělal“, ale porozumění horečce patří k tématu imunity. Výzkum v Nature Reviews Immunology popisuje, že teploty v rozmezí 38 až 41 °C zvyšují účinnost imunity tím, že stimulují vrozené i adaptivní mechanismy [30].
Horečka není jen nepříjemný příznak, ale aktivní součást imunitní obrany. U vrozené imunity podporuje uvolňování neutrofilů z kostní dřeně a jejich rychlejší přesun do míst infekce, zvyšuje jejich schopnost ničit patogeny prostřednictvím tzv. respiračního vzplanutí a posiluje cytotoxickou aktivitu NK buněk. Zároveň u adaptivní imunity zvyšuje účinnost makrofágů a dendritických buněk, které lépe rozpoznávají patogeny, efektivněji je pohlcují a zpracovávají, zvyšují expresi MHC molekul a tím usnadňují prezentaci antigenů T-lymfocytům, což vede k přesnější a silnější specifické imunitní odpovědi.
Studie ukazují, že teploty v horečnatém rozmezí vedly k více než 200násobnému snížení replikace polioviru v savčích buňkách [30]. Praktický závěr je, že pokud horečka nedosahuje nebezpečných hodnot a nezpůsobuje těžké obtíže, může být prospěšné umožnit mírné horečce, aby podpořila přirozené mechanismy likvidace patogenů.
Cirkadiánní rytmus a imunita
Imunitní systém funguje v režimu 24hodinového cirkadiánního cyklu. Mnoho imunitních procesů má denní rytmus, od mobilizace leukocytů a uvolňování cytokinů až po diferenciaci T buněk. Denní rytmy vykazují počty leukocytů i lymfocytů a také hladiny cytokinů.
Výzkum ukazuje, že narušení cirkadiánního rytmu, například směnnou prací, jet lagem nebo nepravidelným režimem, imunitu zhoršuje. Rozladění cirkadiánní regulace mění imunitní odpovědi podobně jako nedostatek spánku. Zvyšuje sekreci prozánětlivých cytokinů, mění počty cirkulujících imunitních buněk a oslabuje funkci efektorových buněk [31].
Pravidelné časy spánku a vstávání, ranní pobyt na denním světle, omezení jasného světla večer a pravidelný čas jídel pomáhají sladit biologické hodiny s optimální funkcí imunity. Nevyžaduje to žádné výdaje, jen konzistenci.
Jak teda posílit imunitu zdarma?
Nejúčinnější strategie pro posílení imunity nevyžadují finanční investice, ale spíše čas, záměr a pravidelnost. Důkazy podporují, že prioritizace 7 až 9 hodin kvalitního spánku, pravidelný středně intenzivní pohyb v rozsahu 150 minut týdně, řízení chronického stresu třeba meditací, dostatečná hydratace, péče o sociální vazby a pobyt v přírodě společně vytvářejí robustní obranný systém.
Tyto postupy fungují synergicky. Spánek podporuje regeneraci a zvládání stresu, což zlepšuje zotavení po cvičení, a to se pak vrací zpět do kvality spánku. Sociální propojení snižuje stres, pobyt venku podporuje spánek a správná hydratace umožňuje efektivní fungování všech fyziologických procesů včetně pohybu imunitních buněk.
Místo hledání drahých produktů je nejlépe podložená cesta k odolnosti často úplně základní. Imunita se vyvíjela miliony let tak, aby fungovala optimálně, když tělu dopřeješ jeho biologické potřeby. Patří sem odpočinek, pohyb, regenerace ze stresu, přirozené světlo, sociální kontakt, čistá voda a skutečné jídlo. Nejsou to luxusy, ale nutnosti, které moderní život často narušuje. Dobrá zpráva je, že návrat k nim nestojí nic, a přináší vysoké „výnosy“ ve zdraví, odolnosti a dlouhodobé vitalitě.
Zdroje
[1] Besedovsky, L., Lange, T., & Haack, M. (2019). The Sleep-Immune crosstalk in health and disease. Physiological Reviews, 99(3), 1325–1380. https://doi.org/10.1152/physrev.00010.2018
[2] Irwin, M. R., Olmstead, R., & Carroll, J. E. (2015). Sleep Disturbance, Sleep Duration, and inflammation: A Review and Meta-Analysis of Cohort Studies and Experimental Sleep Deprivation. Biological Psychiatry, 80(1), 40–52. https://doi.org/10.1016/j.biopsych.2015.05.014
[3] Garbarino, S., Lanteri, P., Bragazzi, N. L., Magnavita, N., & Scoditti, E. (2021). Role of sleep deprivation in immune-related disease risk and outcomes. Communications Biology, 4(1), 1304. https://doi.org/10.1038/s42003-021-02825-4
[4] Spiegel, K., Sheridan, J. F., & Van Cauter, E. (2002). Effect of sleep deprivation on response to immunizaton. JAMA, 288(12), 1471. https://doi.org/10.1001/jama.288.12.1471-a
[5] Irwin, M., McClintick, J., Costlow, C., Fortner, M., White, J., & Gillin, J. C. (1996). Partial night sleep deprivation reduces natural killer and celhdar immune responses in humans. The FASEB Journal, 10(5), 643–653. https://doi.org/10.1096/fasebj.10.5.8621064
[6] About sleep. (2024, May 15). Sleep. https://www.cdc.gov/sleep/about/index.html
[7] Salimans, L., Liberman, K., Njemini, R., Krohn, I. K., Gutermuth, J., & Bautmans, I. (2022). The effect of resistance exercise on the immune cell function in humans: A review. Experimental Gerontology, 164, 111822. https://doi.org/10.1016/j.exger.2022.111822
[8] Nieman, D. C., & Wentz, L. M. (2018). The compelling link between physical activity and the body’s defense system. Journal of Sport and Health Science/Journal of Sport and Health Science, 8(3), 201–217. https://doi.org/10.1016/j.jshs.2018.09.009
[9] Pascoe, A. R., Singh, M. a. F., & Edwards, K. M. (2013). The effects of exercise on vaccination responses: A review of chronic and acute exercise interventions in humans. Brain Behavior and Immunity, 39, 33–41. https://doi.org/10.1016/j.bbi.2013.10.003
[10] Physical activity. (n.d.). https://www.who.int/initiatives/behealthy/physical-activity
[11] Padalkar, P., Doshi, P. R., & Padwal, M. (2025). Investigating the relationship between cortisol, a stress marker, and immune function across age and gender. Cureus, 17(5), e85009. https://doi.org/10.7759/cureus.85009
[12] Gouin, J. (2011). Chronic stress, immune dysregulation, and health. American Journal of Lifestyle Medicine, 5(6), 476–485. https://doi.org/10.1177/1559827610395467
[13] Black, D. S., & Slavich, G. M. (2016). Mindfulness meditation and the immune system: a review of randomized controlled trials. Annals of the New York Academy of Sciences, 1373(1), 13–24. https://doi.org/10.1111/nyas.12998
[14] Chandran, V., Bermúdez, M., Koka, M., Chandran, B., Pawale, D., Vishnubhotla, R., Alankar, S., Maturi, R., Subramaniam, B., & Sadhasivam, S. (2021). Large-scale genomic study reveals robust activation of the immune system following advanced Inner Engineering meditation retreat. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(51). https://doi.org/10.1073/pnas.2110455118
[15] Phan, T. X., Jaruga, B., Pingle, S. C., Bandyopadhyay, B. C., & Ahern, G. P. (2016). Intrinsic photosensitivity enhances motility of T lymphocytes. Scientific Reports, 6(1), 39479. https://doi.org/10.1038/srep39479
[16] Giannini, S., Giusti, A., Minisola, S., Napoli, N., Passeri, G., Rossini, M., & Sinigaglia, L. (2022b). The Immunologic Profile of Vitamin D and its Role in Different Immune-Mediated Diseases: An expert opinion. Nutrients, 14(3), 473. https://doi.org/10.3390/nu14030473
[17] Brenner, I. K. M., Castellani, J. W., Gabaree, C., Young, A. J., Zamecnik, J., Shephard, R. J., & Shek, P. N. (1999). Immune changes in humans during cold exposure: effects of prior heating and exercise. Journal of Applied Physiology, 87(2), 699–710. https://doi.org/10.1152/jappl.1999.87.2.699
[18] El-Ansary, M. R., El-Ansary, A. R., Said, S. M., & Abdel-Hakeem, M. A. (2024). Regular cold shower exposure modulates humoral and cell-mediated immunity in healthy individuals. Journal of Thermal Biology, 125, 103971. https://doi.org/10.1016/j.jtherbio.2024.103971
[19] Wastyk, H. C., Fragiadakis, G. K., Perelman, D., Dahan, D., Merrill, B. D., Yu, F. B., Topf, M., Gonzalez, C. G., Van Treuren, W., Han, S., Robinson, J. L., Elias, J. E., Sonnenburg, E. D., Gardner, C. D., & Sonnenburg, J. L. (2021). Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status. Cell, 184(16), 4137-4153.e14. https://doi.org/10.1016/j.cell.2021.06.019
[20] Paul, A. K., Lim, C. L., Apu, M. a. I., Dolma, K. G., Gupta, M., De Lourdes Pereira, M., Wilairatana, P., Rahmatullah, M., Wiart, C., & Nissapatorn, V. (2023). Are Fermented Foods Effective against Inflammatory Diseases? International Journal of Environmental Research and Public Health, 20(3), 2481. https://doi.org/10.3390/ijerph20032481
[21] He, Z., Xu, H., Li, C., Yang, H., & Mao, Y. (2023). Intermittent fasting and immunomodulatory effects: A review. Frontiers in Nutrition, 10, 1048230. https://doi.org/10.3389/fnut.2023.1048230
[22] Domínguez-Andrés, J., Reinecke, H., & Sohrabi, Y. (2023). The immune hunger games: the effects of fasting on monocytes. Cellular and Molecular Immunology, 20(10), 1098–1100. https://doi.org/10.1038/s41423-023-01033-w
[23] Sato, K., Hara-Chikuma, M., Yasui, M., Inoue, J., & Kim, Y. (2024). Sufficient water intake maintains the gut microbiota and immune homeostasis and promotes pathogen elimination. iScience, 27(6), 109903. https://doi.org/10.1016/j.isci.2024.109903
[24] Vora, A., Kalra, S., Thakor, P., Malve, H., Chamle, V., & Patil, A. (2024). Connecting the dots: hydration, micronutrients, and immunity. Journal of the Association of Physicians of India, 72(6), 25–29. https://doi.org/10.59556/japi.72.0546
[25] Shen, C., Zhang, R., Yu, J., Sahakian, B. J., Cheng, W., & Feng, J. (2025). Plasma proteomic signatures of social isolation and loneliness associated with morbidity and mortality. Nature Human Behaviour, 9(3), 569–583. https://doi.org/10.1038/s41562-024-02078-1
[26] Matthews, T., Rasmussen, L. J. H., Ambler, A., Danese, A., Eugen-Olsen, J., Fancourt, D., Fisher, H. L., Iversen, K. K., Schultz, M., Sugden, K., Williams, B., Caspi, A., & Moffitt, T. E. (2023). Social isolation, loneliness, and inflammation: A multi-cohort investigation in early and mid-adulthood. Brain Behavior and Immunity, 115, 727–736. https://doi.org/10.1016/j.bbi.2023.11.022
[27] Kox, M., Van Eijk, L. T., Zwaag, J., Van Den Wildenberg, J., Sweep, F. C. G. J., Van Der Hoeven, J. G., & Pickkers, P. (2014). Voluntary activation of the sympathetic nervous system and attenuation of the innate immune response in humans. Proceedings of the National Academy of Sciences, 111(20), 7379–7384. https://doi.org/10.1073/pnas.1322174111
[28] Bai, H., Si, L., Jiang, A., Belgur, C., Zhai, Y., Plebani, R., Oh, C. Y., Rodas, M., Patil, A., Nurani, A., Gilpin, S. E., Powers, R. K., Goyal, G., Prantil-Baun, R., & Ingber, D. E. (2022). Mechanical control of innate immune responses against viral infection revealed in a human lung alveolus chip. Nature Communications, 13(1), 1928. https://doi.org/10.1038/s41467-022-29562-4
[29] Li, Q. (2009). Effect of forest bathing trips on human immune function. Environmental Health and Preventive Medicine, 15(1), 9–17. https://doi.org/10.1007/s12199-008-0068-3
[30] Evans, S. S., Repasky, E. A., & Fisher, D. T. (2015). Fever and the thermal regulation of immunity: the immune system feels the heat. Nature Reviews. Immunology, 15(6), 335–349. https://doi.org/10.1038/nri3843
[31] Zeng, Y., Guo, Z., Wu, M., Chen, F., & Chen, L. (2024). Circadian rhythm regulates the function of immune cells and participates in the development of tumors. Cell Death Discovery, 10(1), 199. https://doi.org/10.1038/s41420-024-01960-1