Při výběru doplňku stravy se zinkem není důležité pouze množství zinku v jedné dávce. Významnou roli hraje také chemická forma, ve které je zinek obsažen, protože jednotlivé formy se mohou lišit vstřebatelností, stabilitou i tolerancí.
Mezi často používané formy patří minerální soli, ale také organické a aminokyselinové cheláty. Právě forma zinku proto může být jedním z faktorů, podle kterých má smysl jednotlivé doplňky porovnávat.
Navigace článku
Co se v článku dozvíte
Proč záleží na formě zinku
Minerály mají obecně omezenou absorpci a jejich využitelnost ovlivňuje více faktorů. Jedním z nich je sloučenina, na kterou je minerál navázán.
Doplňky stravy se zinkem proto mohou obsahovat například různé soli zinku, ale také aminokyselinové cheláty. Jednotlivé formy se přitom mohou lišit tím, jak dobře jsou v trávicím traktu tolerovány a vstřebávány.
Neplatí tedy, že všechny doplňky se zinkem jsou z hlediska využitelnosti automaticky stejné.
Bisglycinát zinečnatý
Bisglycinát zinečnatý patří mezi velmi dobře tolerované a vstřebatelné formy zinku. Skládá se z jednoho atomu zinku navázaného na dvě molekuly glycinu.
Díky vazbě na aminokyselinu může být zinek při průchodu trávicím traktem chráněn před některými interakcemi s dalšími složkami potravy a snadněji se dostávat přes střevní membránu. Několik klinických studií poukazuje na jeho velmi dobrou vstřebatelnost ve srovnání s některými jinými formami zinku.
Důležité vysvětlení
Chelátová forma znamená, že je minerál navázán na organickou molekulu, v případě bisglycinátu na dvě molekuly aminokyseliny glycinu. Právě tato vazba ovlivňuje stabilitu a chování minerálu v trávicím traktu.
Bisglycinát je jako organická sloučenina zároveň považován za šetrnou formu k žaludku, což může být výhodné zejména pro lidi, kteří při užívání zinku nalačno pociťují nevolnost nebo jiné zažívací obtíže. Jeho struktura přispívá ke stabilitě v kyselém prostředí žaludku.
Monomethionin zinečnatý
Monomethionin zinečnatý je další biologicky dostupnou formou zinku. Hlavním rozdílem oproti bisglycinátu je chelatační molekula, v tomto případě je zinek navázán na aminokyselinu methionin.
Methionin patří mezi esenciální aminokyseliny a v organismu se podílí na vzniku řady dalších biologicky významných látek, například S-adenosylmethioninu, L-cysteinu a glutathionu.
Vyšší biologická dostupnost této formy zinku se připisuje stabilnímu komplexu zinku s methioninem, který může ovlivňovat jeho absorpci a transport do tkání.
U monomethioninu se také uvádí vysoká antioxidační aktivita a výrazně lepší využitelnost oproti některým anorganickým solím zinku, jako jsou oxid nebo síran. Ve studiích se zároveň ukázalo, že může lépe odolávat interakcím s vlákninou a fytáty, které běžně absorpci zinku snižují.
Výhodou této formy je také to, že na rozdíl od některých jiných forem zinku nemá docházet ke stejnému ovlivnění železa na buněčné úrovni.
Pikolinát zinečnatý
Pikolinát zinečnatý je tvořen zinkem a kyselinou pikolinovou.
Kyselina pikolinová vzniká v organismu jako metabolit aminokyseliny tryptofanu a podílí se na vazbě minerálů. V těle se přirozeně vyskytuje a výrazně je zastoupena například v mateřském mléce.
Organismus ji syntetizuje v játrech a souvisí také s funkcí slinivky břišní. V trávicím traktu se může vázat na minerály a podporovat jejich vstřebávání.
Pikolinát zinečnatý je proto další formou, která se používá s cílem dosáhnout dobré biologické dostupnosti zinku.
Zinek a měď: proč je důležitá rovnováha
Důležité
Při dlouhodobém užívání vyššího množství zinku je vhodné myslet také na měď. Vyšší příjem zinku může snižovat její biologickou dostupnost.
Důvodem je zvýšená tvorba střevního proteinu metalothioneinu, který dokáže měď pevně vázat. Měď pak zůstává zachycena ve střevních buňkách a její absorpce se může snižovat.
Při dlouhodobé suplementaci proto není vhodné hodnotit zinek úplně izolovaně od ostatních minerálů.
Co ještě ovlivňuje využitelnost zinku
Potřeba i využitelnost zinku závisí také na životním stylu a složení jídelníčku.
Významnými zdroji zinku jsou především živočišné potraviny, například:
- maso,
- mléčné výrobky,
- mořské plody.
Z rostlinných zdrojů jej najdeme například v:
- ořeších,
- semenech,
- fazolích,
- celozrnných obilovinách.
Nejde však pouze o množství zinku v dané potravině. Rostlinné zdroje mohou současně obsahovat látky, například fytáty nebo kyselinu šťavelovou, které mohou snižovat vstřebávání minerálů.
Absorpci zinku mohou ovlivňovat také další faktory, například kofein, některé léky nebo poruchy vstřebávání. Nízká hladina zinku může souviset také s věkem, oslabenou imunitou či závažnějšími stavy, například popáleninami.
Jakou formu zinku tedy vybrat?
Při výběru doplňku není vhodné sledovat pouze číslo uvedené u obsahu zinku. Forma minerálu může významně ovlivnit jeho využitelnost i toleranci.
Bisglycinát, monomethionin i pikolinát patří mezi formy, které se používají právě s ohledem na dobrou biologickou dostupnost. Liší se především molekulou, na kterou je zinek navázán, a tím i svým chováním v organismu.
Pokud tedy vybíráte doplněk se zinkem, má smysl podívat se nejen na dávku, ale také na konkrétní formu. Stejnou filozofii používáme také u Balanced Zinc, kde je výběr formy minerálu jedním z důležitých parametrů celé receptury.
Shrnutí
To nejdůležitější v kostce
- U doplňku stravy se zinkem není důležité pouze jeho množství, ale také chemická forma.
- Mezi dobře využitelné formy patří například bisglycinát, monomethionin a pikolinát zinečnatý.
- Jednotlivé formy se liší vazebnou molekulou, stabilitou, vstřebatelností i tolerancí.
- Využitelnost zinku ovlivňuje také složení stravy a přítomnost látek, jako jsou fytáty.
- Při dlouhodobé vyšší suplementaci zinku je důležité myslet také na rovnováhu s mědí.