Sibiřský ženšen

(tema: Rostliny)

Sibiřský ženšen (Eleutherococcus senticosus) je chemicky bohatý adaptogen s nadějnými protizánětlivými a imunomodulačními mechanismy. Současná evropská schválení proto tuto rostlinu řadí mezi tradiční rostlinné léčivé přípravky pro astenii, tedy únavu a slabost.

Sibiřský ženšen, někdy označovaný také jako eleuthero, je trnitý keř pocházející ze severovýchodní Asie. Jeho kořen a oddenek se používají více než 2 000 let v čínské, korejské a ruské medicíně jako tonikum proti únavě, infekcím a stresu. Ve druhé polovině 20. století se stal vlajkovým adaptogenem sovětského výzkumu, kde byl zkoumán u dělníků, vojáků i kosmonautů pro svůj vliv na zvýšení nespecifické odolnosti vůči fyzickému i psychickému stresu.

Moderní farmakologie od té doby identifikovala desítky bioaktivních látek s protizánětlivými, antioxidačními, neuroprotektivními a imunomodulačními účinky. Novější souhrnné přehledy i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) proto docházejí k závěru, že rostlina je farmakologicky aktivní a může být užitečná při únavě.

Sibiřský ženšen patří mezi nejznámější adaptogenní rostliny. Tradičně se využívá při únavě, slabosti a v obdobích zvýšené psychické i fyzické zátěže.

Botanická identifikace sibiřského ženšenu

Sibiřský ženšen je Eleutherococcus senticosus se synonymem Acanthopanax senticosus. Patří do čeledi Araliaceae, do které spadají i pravé ženšeny rodu Panax, avšak pouze jako vzdálenější příbuzní. Jde o trnitý opadavý keř, který obvykle dorůstá výšky 2 až 3 metry, někdy až přibližně 7 metrů. Má více nevětvených stonků, dlanitě složené listy se 3 až 5 lístky, kulovité okolíky žlutofialových květů a černé peckovice připomínající bobule.

Regulační lékopisy definují léčivou surovinu jako sušené podzemní orgány, tedy kořen a oddenek, s minimálním obsahem 0,08 % kombinovaných eleutherosidů B a E. Používají se především ve formě řezaného kořene, tinktur a hydroalkoholických suchých extraktů. Druh je původní ve smíšených a jehličnatých lesích severovýchodní Číny, Koreje, Japonska a ruského Dálného východu. Dnes se pěstuje i v některých částech Evropy, protože přírodní populace jsou pod tlakem.

Sibiřský ženšen, po staletí uctívaný pro svou sílu, nám připomíná, jak hluboce je naše odolnost zakořeněna v samotné přírodě.

Historické a tradiční využití sibiřského ženšenu

V tradiční čínské medicíně je E. senticosus, známý jako Ciwujia, popisován jako rostlina, která posiluje Qi, podporuje slezinu a ledviny, zpevňuje kosti a uklidňuje mysl. Používá se při únavě, snížené chuti k jídlu, revmatických bolestech a v období rekonvalescence.

Ruská a sovětská etnomedicína jej převzala jako obecné tonikum a adaptogen pro zvýšení odolnosti vůči stresorům, jako jsou chlad, horko, infekce, přetížení nebo záření. Údajně byl podáván továrním dělníkům, vojákům, polárníkům i kosmonautům.

Evropské a WHO monografie shrnují dlouhodobé používání kořene jako tonika při příznacích astenie, například při únavě a slabosti, a také v období zotavování po nemoci. Tradičně se užívá ve 4 až 8týdenních kúrách s krátkými přestávkami. Často se také kombinoval s dalšími bylinami, například Schisandra chinensis, Rhodiola rosea, Andrographis paniculata nebo Codonopsis pilosula, ve směsích na nachlazení, únavu a celkové vyčerpání. 

Fytochemické složení a hlavní bioaktivní látky sibiřského ženšenu

Kořen a oddenek sibiřského ženšenu obsahují složitou směs sekundárních metabolitů. Neexistuje jedna jediná hlavní účinná látka, ale několik skupin sloučenin je obzvlášť důležitých.

Eleutherosidy

Tyto markerové glykosidy byly historicky rozdělovány jako eleutherosidy A až M. Současné lékopisy používají především eleutherosid B, tedy syringin, a eleutherosid E, tedy syringaresinol diglukosid, jako analytické markery.

Typické koncentrace v kořeni se pohybují přibližně mezi 0,01 až 0,04 % u eleutherosidu B a 0,006 až 0,01 % u eleutherosidu E, i když se jejich obsah výrazně liší podle původu suroviny a způsobu zpracování.

Fenolické kyseliny a flavonoidy

Jednou z nejhojnějších fenolických látek v kořeni je kyselina chlorogenová, a to zhruba v množství 0,1 až 0,5 %, spolu s kyselinou kávovou a dalšími hydroxyskořicovými deriváty.

Celkový obsah fenolických látek v extraktech z kořene byl v jedné studii založené na HPLC popsán kolem 44 mg ekvivalentů kyseliny gallové na gram sušiny a celkový obsah flavonoidů přibližně 36 mg ekvivalentů rutinu na gram.

Lignany a kumariny

Kromě eleutherosidu E bylo identifikováno mnoho lignanů, například glykosidy medioresinolu a pinoresinolu.

Charakteristickými kumariny jsou isofraxidin a jeho glukosid eleutherosid B1. Obsah isofraxidinu v kořeni se pohybuje kolem 0,006 %, zatímco jeho glukosid dosahuje přibližně 0,012 až 0,02 %.

Triterpenoidní saponiny a polysacharidy

K imunomodulačním a antioxidačním účinkům v experimentálních modelech přispívají oleananové saponiny a polysacharidy označované jako eleutherany, konkrétně heteroglykany A až G.

Kořenové polysacharidy obvykle tvoří asi 2 až 8 % sušiny a v laboratorních i zvířecích modelech vykazují výraznou schopnost zachytávat volné radikály a modulovat imunitní odpověď.

Tyto složky se liší nejen mezi jednotlivými částmi rostliny, tedy mezi kořeny, stonky a plody, ale i mezi komerčními produkty. Průzkumy ukázaly více než čtyřicetinásobné rozdíly v obsahu eleutherosidů mezi doplňky stravy.

V každé kapce se skrývá precizní rovnováha látek, které moderní věda postupně odhaluje jako klíč k naší vnitřní ochraně.

Biologické mechanismy účinku sibiřského ženšenu

Abychom pochopili, proč má sibiřský ženšen své účinky, podíváme se na to, jak působí v těle.

Stres a modulace HPA osy

Výzkum adaptogenů naznačuje, že sibiřský ženšen ovlivňuje stresovou odpověď prostřednictvím hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy, tedy HPA osy, a souvisejících neuroendokrinních drah. U zvířat dokážou extrakty tlumit stresem vyvolané zvýšení kortikosteronu, zlepšovat vytrvalost a modulovat metabolismus katecholaminů v mozkových oblastech spojených se stresem a pohybem ^[1].

Na buněčné úrovni bylo prokázáno, že lignany a fenylpropanoidní glykosidy, například eleutherosidy B a E, ovlivňují signální kaskády jako MAPK, PI3K-Akt a NF-κB, které regulují stresovou odpověď, přežívání neuronů a zánět. To poskytuje biologicky základ pro normalizační účinky při stresové zátěži ^[2].

Protizánětlivá a antioxidační aktivita

V modelech makrofágů a mikroglie inhibují extrakty z kořene i izolované sloučeniny indukovatelnou NO-syntázu, tedy iNOS, snižují produkci prozánětlivých cytokinů, například TNF-α, IL-1β a IL-6, a oslabují aktivaci NF-κB a MAPK ^[2].

Eleutherosid E a syringin snižovaly markery oxidačního stresu a zánětlivého poškození v modelových studiích na hlodavcích u ischemického poškození myokardu, plicního poškození a cerebrální ischemie, někdy už v mikromolárních koncentracích ^[2].

Polysacharidové frakce, tedy eleutherany, modulují sekreci cytokinů, například IL-2, IL-4 a IFN-γ, posilují antioxidační obranu a chrání myši před šokem vyvolaným endotoxinem, opět převážně prostřednictvím drah souvisejících s NF-κB ^[2].

Imunomodulace a antivirové vlastnosti

Etanolové extrakty z kořene mohou v lidské plné krvi podle dávky zvyšovat i snižovat různé cytokiny a podporovat funkce, jako je fagocytóza a migrace makrofágů. To naznačuje spíše na dávce závislý imunomodulační účinek než jednoduchou imunitní stimulaci ^[3].

U zdravých dobrovolníků popsaly ex vivo studie po několika týdnech užívání standardizovaného extraktu zvýšení počtu T-lymfocytů a NK buněk i změny v cytokinových profilech ^[3].

Etanolové extrakty z kořene inhibují replikaci několika RNA virů, například lidského rhinoviru, respiračního syncytiálního viru a chřipky A, při středních ředěních, což poukazuje na antivirovou aktivitu ^[4].

Metabolické a neuroprotektivní účinky

U diabetických myší zlepšovaly eleutherosid E i extrakty ze sibiřského ženšenu inzulinovou senzitivitu, snižovaly glykémii i hladinu inzulinu a příznivě ovlivňovaly jaterní enzymy řídící glykolýzu a glukoneogenezi, pravděpodobně prostřednictvím vlivu na inzulinovou signalizaci a zánětlivé dráhy ^[5].

Frakce bohaté na eleutherosidy B a E, isofraxidin a glykosidy β-sitosterolu chrání kultivované neurony před atrofií neuritů vyvolanou amyloidem a před oxidačním poškozením. Některé složky navíc v farmakokinetických studiích na zvířatech prokazatelně procházejí hematoencefalickou bariérou, což podporuje biologickou uvěřitelnost neuroprotektivních účinků a vlivu na kognitivní funkce ^[6].

Adaptogeny nám pomáhají najít pevný střed i ve chvílích, kdy nás vnější svět a stres vyvádějí z rovnováhy.

Účinky sibiřského ženšenu podle humánních studií

Velké moderní randomizované kontrolované studie a metaanalýzy zaměřené výhradně na sibiřský ženšen jsou vzácné. Mnoho dostupných prací je starších, malých nebo používá směsi více bylin. Níže je uvedeno, co lze z humánních dat rozumně vyvodit.

Únava, stres a astenie

U chronické únavy spojené se stresem byla provedena dvojitě zaslepená randomizovaná studie u 144 dospělých, v níž se porovnávalo 8 týdnů užívání standardizovaného extraktu sibiřského ženšenu v dávce 120 mg denně, trénink zvládání stresu a jejich kombinace ^[7].

Ve všech skupinách došlo v průběhu času k významnému zlepšení na validovaných škálách hodnotících únavu, náladu, spánek, kvalitu života a depresi. Přidání sibiřského ženšenu k psychologickému programu přineslo izolované výhody v oblasti mentální únavy a neklidu. Kortizolová odpověď po probuzení se měnila podobně ve všech skupinách ^[7].

U nevysvětlené únavy jsou důkazy následující. Jedna randomizovaná studie u 96 dospělých s nevysvětlenou únavou použila standardizovaný extrakt s přibližně 2,24 mg kombinovaných eleutherosidů B a E denně po dobu 2 měsíců. Skóre vitality se více zlepšilo u účastníků se středně výraznou únavou ^[8].

Sovětské a východoevropské studie ze 60. až 80. let, které shrnují moderní přehledy, uváděly zlepšení pracovní výkonnosti a snížení únavy u dělníků, námořníků a studentů ^[3].

Mentální výkon a kognitivní funkce

Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie u 40 zdravých dobrovolníků, která používala 120 mg suchého extraktu denně po dobu 3 týdnů, popsala zlepšení výkonu v testu pozornosti a opravování písmen oproti placebu ^[9]. 

Starší crossover studie u radiových operátorů naznačila méně chyb jednu hodinu po podání tinktury ve srovnání s placebem a uváděla stabilnější stimulační účinek než u pravého ženšenu ^[9].

Novější japonská randomizovaná studie testovala kombinaci extraktu sibiřského ženšenu a extraktu z oddenku drynárije šťastné (Drynaria fortunei) u zdravých dospělých. Tato kombinace zlepšila některé dílčí výsledky v kognitivních testech a skóre úzkosti oproti placebu, bez zjevných nežádoucích účinků ^[10].

Imunitní funkce a respirační infekce

Pokud jde o imunitní markery, otevřená studie přibližně u 36 zdravých dobrovolníků popsala po 4 týdnech užívání extraktu sibiřského ženšenu zvýšení absolutního počtu různých imunokompetentních buněk, zejména T-lymfocytů, a bez významných nežádoucích účinků během 6 měsíců sledování ^[3].

Ex vivo experimenty s plnou krví zdravých dárců ukázaly na dávce závislé změny v sekreci cytokinů, například snížení IL-4, IL-5 a IL-12 a proměnlivé změny IL-6 a IL-13, což opět ukazuje na imunomodulaci ^[2].

U respiračních infekcí se většina klinických dat týká kombinovaných přípravků. Několik randomizovaných studií s produktem Kan Jang, který obsahuje standardizovaný extrakt z právenky latnaté (Andrographis paniculata) a extrakt z kořene sibiřského ženšenu, prokázalo u infekcí horních dýchacích cest rychlejší ústup symptomů a méně dnů pracovní neschopnosti oproti placebu ^[11]. V jedné studii s 86 pacienty klesl počet dnů pracovní neschopnosti z 1,79 dne na 0,44 dne v aktivně léčené skupině ^[11].

Další kombinace obsahující sibiřský ženšen, vykázaly přínosy u akutních respiračních infekcí a některých autoimunitních stavů ^[12].

Kvalita života u starších dospělých

Dvojitě zaslepená randomizovaná studie u 20 starších pacientů s hypertenzí, kteří užívali digoxin, rozdělila účastníky do skupiny s 300 mg suchého extraktu denně nebo s placebem po dobu 8 týdnů. Po 4 týdnech měla skupina se sibiřským ženšenem vyšší skóre v oblasti sociálního fungování v dotazníku kvality života ^[13].

Nebyly zaznamenány významné změny krevního tlaku ani hladin digoxinu a neobjevily se ani relevantní nežádoucí účinky. Výsledky tak naznačují krátkodobý subjektivní přínos pro některé aspekty mentálního a sociálního zdraví.

Vytrvalost a fyzická výkonnost

Studie u sportovců a fyzicky aktivních osob přinesly také určité výsledky. Kritický přehled studií zaměřených na sportovní výkon zjistil, že některé rané sovětské a malé západní studie uváděly zlepšení vytrvalosti nebo regenerace ^[14].

Metabolické a kardiovaskulární výsledky

Navzdory slibným zvířecím datům týkajícím se inzulinové rezistence a metabolismu lipidů zatím žádné kontrolované humánní studie neprokázaly až tak významné zlepšení glykemické kontroly u diabetu. Potenciální antidiabetické účinky proto zůstávají v této chvíli preklinické ^[15].

Pokud jde o kardiovaskulární účinky, některé starší ruské studie naznačovaly částečnou normalizaci krevního tlaku nebo lipidů u pacientů s hypertenzí či aterosklerózou. Přesto je u těchto pacientů rozumné monitorování ^[16].

Skutečná vitalita nezačíná bičováním těla, ale podporou a dopřáním si času na regeneraci.

Kdy dává užívání sibiřského ženšenu největší smysl

Bezpečnost, interakce a dávkování

Celková snášenlivost

Napříč desítkami tisíc zdokumentovaných expozic v klinických studiích i v postmarketingovém sledování vykazují přípravky z kořene sibiřského ženšenu nízkou akutní toxicitu a obecně dobrou snášenlivost. Hodnoty LD₅₀ u zvířat jsou výrazně vyšší než dávky používané u lidí a neobjevuje se signál pro závažnou orgánovou toxicitu ^[3].

Nežádoucí účinky hlášené ve studiích a při observačním používání jsou obvykle mírné a méně časté. Patří mezi ně nespavost, podrážděnost, bolesti hlavy, palpitace, gastrointestinální potíže a vzácně také alergické reakce. Často se vyskytují v podobné míře jako u placeba ^[3].

Zvláštní populace

Regulační orgány i významná onkologická centra doporučují vyhnout se užívání v těhotenství a během kojení, protože pro tyto situace chybějí dostatečné bezpečnostní údaje. Děti mladší 12 let jsou z tradičních indikací obvykle vyloučeny ^[3].

Možné lékové interakce

Důkazy pro interakce mezi bylinou a léky vycházejí převážně z kazuistik, in vitro dat a teoretických úvah.

U digoxinu naznačila jedna starší kazuistika zvýšené sérové hladiny při současném užívání sibiřského ženšenu. Pozdější analýza však ukázala, že šlo nejspíš o interferenci s imunotestem způsobenou rostlinnými složkami, nikoli o skutečnou toxicitu. Následné malé klinické studie u starších pacientů užívajících náprstník (Digitalis) neprokázaly klinicky významné změny hladin digoxinu ^[13].

U antikoagulancií a antiagregancií vedla laboratorní a zvířecí data spolu s obecnými obavami z ovlivnění cytochromu P450 a funkce trombocytů k tomu, že některé zdroje upozorňují na možné interakce s warfarinem a antiagregancii. Robustní klinické důkazy ale chybějí.

U antihypertenziv a kardiovaskulárních léků uváděly historické monografie arteriální hypertenzi jako kontraindikaci. Moderní přehodnocení ale nenachází silný důkaz, že správně dávkovaný sibiřský ženšen hypertenzi zhoršuje.

Dávkování ve studiích a monografiích

Regulační monografie i klinické studie se u dospělých shodují na poměrně podobných perorálních dávkách.

• U sušeného kořene ve formě čaje, odvaru nebo prášku se běžně používá 0,5 až 4 g denně, rozděleně do 1 až 3 dávek.
• U tinktury v poměru 1:5 ve 40% ethanolu se obvykle používá 10 až 15 ml denně, rozděleně.
• U tekutých extraktů v poměru 1:1 v 30 až 40% ethanolu se užívá přibližně 2 až 3 ml denně, často označovaných jako 20 až 40 kapek, dvakrát až třikrát denně.
• U suchých extraktů, například s DER 13 až 30:1 a 28 až 70% ethanolem, se denní dávky formulují tak, aby odpovídaly zhruba 0,5 až 4 g kořene, přičemž v randomizovaných studiích se často používalo 100 až 300 mg extraktu denně.

Tradiční doporučení většinou omezují nepřetržité užívání na 2 až 3 měsíce.

Čistota a kvalita jsou základem bezpečného rituálu, který plně respektuje individuální potřeby vašeho organismu.

Co si z toho odnést?

Kořen sibiřského ženšenu je chemicky dobře popsán a vykazuje reprodukovatelné profily fenolických kyselin, lignanů, kumarinů, eleutherosidů, saponinů a polysacharidů, které mají v laboratorních a zvířecích modelech konzistentní protizánětlivé, antioxidační, neuroprotektivní a imunomodulační účinky.

Bezpečnostní data z klinického používání a postmarketingového sledování podporují dobrou snášenlivost při tradičních dávkách užívaných několik týdnů. Nežádoucí účinky jsou většinou mírné, reverzibilní a není patrný jasný signál pro orgánovou toxicitu, i když chybějí kvalitní údaje pro těhotenství a dlouhodobé užívání.

Regulační autority, například EMA, WHO a ESCOP, uznávají kořen sibiřského ženšenu jako tradiční rostlinný léčivý přípravek pro příznaky astenie, tedy únavu a slabost.