PMS nebo hormonální nerovnováha? Jak poznat, kdy vaše tělo volá o pomoc

Vaše tělo s vámi neustále komunikuje, jen to většinou dělá pomocí symptomů. Rozlišit běžné premenstruační změny od signálů, že se v hormonálním systému děje něco hlubšího, ale není vždy jednoduché. Až 75 % menstruujících žen ^[1] zažívá nějakou formu premenstruačního syndromu (PMS). Jen menší část však má příznaky tak silné, že jim narušují každodenní fungování.

Vědět, kde na této škále jste, a rozpoznat moment, kdy už příznaky signalizují možnou hormonální nerovnováhu, je klíčové. Umožní vám to sáhnout po správných, vědecky podložených strategiích, místo abyste vše přisuzovala „jen hormonům“ nebo „jen PMS“.

Jaký je rozdíl mezi PMS, PMDD a hormonální nerovnováhou?

Premenstruační syndrom (PMS) popisuje soubor fyzických a psychických příznaků, které se objevují v luteální fázi cyklu, tedy zhruba 1–2 týdny před menstruací a odezní v průběhu několika dní po začátku krvácení.

Podle Americké akademie porodníků a gynekologů (ACOG) ^[2] je pro klinickou diagnózu PMS potřeba, aby se vyskytoval alespoň jeden emoční příznak (například podrážděnost nebo skleslost) a jeden fyzický příznak (například nadýmání nebo citlivá prsa). Tyto příznaky by se měly objevovat v posledních 5 dnech před menstruací, ustoupit do 4 dní po začátku krvácení a opakovat se minimálně ve 3 po sobě jdoucích cyklech.

Výskyt PMS se výrazně liší podle toho, jak přísná diagnostická kritéria se použijí. Studie udávají prevalenci kolem 20–40 % žen ^[3] při použití striktnějších definic. Při volnějších kritériích se k PMS „počítá“ až 98 % žen s alespoň mírnými příznaky ^[4]. Z toho je dobře vidět, že pro rozlišení „normálních“ cyklických změn a klinicky významného PMS je zásadní právě intenzita a závažnost příznaků.

PMDD, extrémní forma PMS

Premenstruační dysforická porucha (PMDD) představuje těžký konec spektra. Postihuje přibližně 2–8 % žen ^[4] po celém světě. DSM-5 (Diagnostický a statistický manuál duševních poruch) řadí PMDD mezi duševní poruchy a vyžaduje přítomnost alespoň 5 z 11 specifikovaných příznaků  ^[5] v posledním týdnu luteální fáze, přičemž minimálně jeden z nich musí být „mood-related“, jde například o výrazné výkyvy nálad, silnou podrážděnost, depresi nebo úzkost ^[5].

Na rozdíl od „běžného“ PMS jsou u PMDD příznaky tak intenzivní, že významně narušují práci, vztahy i každodenní fungování. U některých žen se mohou objevit i sebevražedné myšlenky ^[6]. Nejde tedy „jen“ o špatnou náladu před menstruací, ale o stav, který vyžaduje odbornou pomoc.

Co znamená hormonální nerovnováha?

Hormonální nerovnováha je širší pojem. Popisuje situaci, kdy tělo produkuje příliš mnoho nebo naopak příliš málo určitých hormonů. Zatímco PMS a PMDD vznikají spíše jako přecitlivělost mozku na normální hormonální výkyvy v cyklu, u skutečné hormonální nerovnováhy lze často najít měřitelné abnormality. Ty mohou být důsledkem například:

• syndromu polycystických vaječníků (PCOS),

• poruch funkce štítné žlázy,

• dlouhodobého stresu a narušení osy hypotalamus–hypofýza–vaječníky.

Tělo k nám neustále promlouvá skrze jemné signály. Naučte se naslouchat jeho potřebám a najděte cestu zpět k přirozené rovnováze.

Jak hormony během cyklu ovlivňují tělo a psychiku

Abychom rozuměli PMS a hormonální nerovnováze, je užitečné podívat se na menstruační cyklus jako na orchestr hormonů. Průměrný cyklus trvá 21–35 dní a dělí se do čtyř fází.

Menstruační fáze (dny 1–5)

Na začátku cyklu, během menstruace, jsou hladiny estrogenu i progesteronu nejnižší. Tento hormonální „propad“ může vyvolat únavu, nižší energii, změny nálady a u některých žen i bolestivé křeče způsobené prostaglandiny, které stimulují kontrakce dělohy. Mnoho žen popisuje v této době tendenci stáhnout se do sebe, být více introvertní nebo citlivější ^[7].

Folikulární fáze (dny 1–13)

Ve folikulární fázi začíná stoupat estrogen. Hypofýza uvolňuje folikuly stimulující hormon (FSH), který podporuje dozrávání folikulů ve vaječnících. Estrogen působí na mozková centra odměny, často se to projeví lepší náladou, vyšší energií, větším soustředěním a větší chutí ke společenskému i fyzickému životu. Studie potvrzují, že estrogen v tomto období podporuje i jasnější pleť, zvýšené libido a celkově pozitivnější naladění ^[7].

Ovulace (kolem dne 14)

Ovulace nastává ve chvíli, kdy estrogen dosáhne svého vrcholu a spustí vzestup luteinizačního hormonu (LH), který uvolní zralé vajíčko. V tomto období lehce stoupá i testosteron. Mnoho žen v těchto dnech zažívá nejvyšší hladinu energie, sebevědomí a komunikativnosti ^[8].

Luteální fáze (dny 15–28)

Po ovulaci se z folikulu stává žluté tělísko, které produkuje progesteron. Ten vrcholí v polovině luteální fáze a ve srovnání s estrogenem působí více „sedativně“, někdy až tlumivě. Pokud nedojde k otěhotnění, začnou hladiny progesteronu a estrogenu kolem dne 22–24 klesat. Právě v této části cyklu se typicky objevují premenstruační příznaky.

Mezi nejčastější symptomy PMS patří:

• výkyvy nálad a podrážděnost,

• úzkost, napětí, „přecitlivělost“,

• nadýmání a otoky,

• citlivost a napětí v prsou,

• únava, spánkové potíže,

• chutě na jídlo, zejména sladké nebo slané.

Porozumění čtyřem fázím vašeho cyklu je klíčem k pochopení vlastního těla. Každá fáze přináší jinou energii a unikátní hormonální dynamiku.

Neurobiologie premenstruačních symptomů

V posledních letech se výzkum hodně zaměřuje na allopregnanolon (ALLO), metabolit progesteronu, který působí na GABA-A receptory v mozku. U většiny žen má ALLO uklidňující a sedativní efekt a pomáhá zklidnit nervový systém ^[9].

U žen s PMDD však zřejmě dochází k poruše odpovědi GABA-A receptorů na normální výkyvy ALLO ^[10]. Podjednotky receptorů se nepřizpůsobují cyklickým změnám hormonů tak, jak by měly. Výsledkem jsou paradoxní reakce. Normální hladiny progesteronových metabolitů mohou vyvolávat úzkost a dysforii místo klidu.

To vysvětluje, proč některé ženy trpí těžkými psychickými příznaky i přesto, že mají „normální“ hormonální profil. Problém není ani tak v absolutních hodnotách hormonů, ale v citlivosti mozku na jejich změny.

Varovné signály, kdy už nejde „jen“ o PMS

Cyklické příznaky PMS jsou velmi časté, ale existují situace, kdy už stojí za to myslet na hlubší hormonální nerovnováhu nebo jiné onemocnění a řešit to s lékařem.

Nepravidelná nebo chybějící menstruace

Jeden z nejjasnějších signálů, že se děje něco víc než běžná variace cyklu, jsou nepravidelné nebo vynechané menstruace. Skutečná hormonální nerovnováha se často projevuje:

• cykly kratšími než 21 dní,

• cykly delšími než 35 dní,

• častým vynecháním menstruace.

Za tím může stát například porucha štítné žlázy, PCOS nebo narušení osy hypotalamus–hypofýza–vaječníky (například vlivem stresu, výrazné podváhy nebo přetrénování).

PCOS je víc než jen nepravidelný cyklus

Syndrom polycystických vaječníků (PCOS) postihuje přibližně 5–18 % žen v reprodukčním věku ^[11]. Diagnóza se stanovuje, pokud jsou splněna alespoň dvě ze tří kritérií:

• nepravidelná ovulace nebo její chybění,

• zvýšené androgeny (projevují se akné, nadměrným ochlupením nebo vypadáváním vlasů v „mužském“ vzoru),

• polycystický vzhled vaječníků na ultrazvuku.

PCOS není jen otázkou plodnosti. Zahrnuje i metabolické změny, často inzulinovou rezistenci, vyšší kardiovaskulární riziko a sklon k ukládání tuku v oblasti břicha.

Poruchy štítné žlázy

Příznaky poruch štítné žlázy se velmi často překrývají s projevy hormonální nerovnováhy i PMS ^[12].

• Hypotyreóza (snížená funkce) se může projevovat únavou, přibíráním na váze, zimomřivostí, zácpou, depresí, suchou kůží a silnou či nepravidelnou menstruací.

• Hypertyreóza (zvýšená funkce) vede naopak k úzkosti, hubnutí, nesnášenlivosti tepla, bušení srdce a slabší či chybějící menstruaci.

Ženy jsou 5–8× náchylnější k poruchám štítné žlázy než muži ^[13], proto je při vyšetřování hormonálních symptomů screening štítné žlázy velmi důležitý.

Kdy je vhodné vyhledat lékaře?

Zpozornět a objednat se na vyšetření byste měla zejména tehdy, pokud:

• příznaky přetrvávají v průběhu celého cyklu, ne jen v luteální fázi,

• dojde k náhlým nebo výrazným změnám, například rychlému padání vlasů či nevysvětlitelným výkyvům hmotnosti,

• symptomy významně narušují práci, vztahy nebo běžný život,

• objevují se známky hyperandrogenismu (nadměrné ochlupení v obličeji, těžké akné, vypadávání vlasů v koutcích a na temeni),

• máte silné psychické potíže včetně deprese, beznaděje nebo sebevražedných myšlenek,

• v rodině se vyskytují hormonálně podmíněná onemocnění, jako je PCOS nebo poruchy štítné žlázy.

Jak prostředí a životní styl ovlivňují hormonální rovnováhu

Endokrinní disruptory

Moderní prostředí nás vystavuje celé řadě látek s tzv. endokrinně disruptivním účinkem (EDC). Tyto chemikálie dokážou napodobovat hormony, blokovat jejich receptory nebo zasahovat do jejich tvorby.

Dva nejčastější „pachatelé“:

• Bisfenol A (BPA) – nachází se v některých typech plastů, v termopapírových účtenkách a v povrchových úpravách potravinových obalů. BPA napodobuje estrogen, je spojován s reprodukčními poruchami, zvýšením testosteronu a stavy jako PCOS nebo endometrióza ^[14].

• Ftaláty – přítomné v parfemovaných produktech, některých plastech a kosmetice. Mohou narušovat funkci vaječníků, omezovat vývoj folikulů a přispívat ke snížení ovariální rezervy ^[15].

Výzkumy ukazují, že BPA a ftaláty mohou měnit steroidogenezi ^[16] [17], tedy tvorbu hormonů v těle. Jsou spojovány s nepravidelným cyklem, neplodností a metabolickými poruchami. K expozici dochází hlavně přes:

• potravinové obaly,

• kosmetiku a osobní hygienu,

• domácí plastové výrobky,

• pesticidy a průmyslové znečištění.

Stres a kortizol

Chronický stres je jedním z nejvýraznějších narušitelů hormonální rovnováhy. Aktivuje osu hypotalamus–hypofýza–nadledviny (HPA) a při dlouhodobém přetížení vede k trvale zvýšené hladině kortizolu ^[18].

Vysoký kortizol:

• potlačuje tvorbu estrogenu a progesteronu,

• zasahuje do osy hypotalamus–hypofýza–vaječníky, která řídí menstruační cyklus,

• může způsobit nepravidelnou menstruaci, silnější krvácení, kratší luteální fázi a snížení plodnosti.

Vztah je přitom obousměrný. Stres zhoršuje PMS a PMS sám o sobě zvyšuje stres. Studie jasně ukazují souvislost mezi psychickým stresem, úzkostí, depresí a závažností příznaků PMS ^[19].

Kvalita spánku

Spánek a menstruační zdraví jsou propojené přes stejné oblasti v hypotalamu. Výzkum ukazuje, že horší kvalita spánku souvisí s výraznějšími perimenstruačními příznaky ^[20].

Nedostatek spánku:

• narušuje sekreci melatoninu, který se podílí na regulaci estrogenu a progesteronu,

• aktivuje prostaglandinový systém, což může zhoršit menstruační bolesti,

• negativně ovlivňuje soustředění a psychickou pohodu v premenstruačním i postmenstruačním období.

Zároveň platí, že kolísání hormonů samo o sobě může spánek narušovat. Vzestup progesteronu v luteální fázi zvyšuje tělesnou teplotu ^[21] a může ztěžovat usínání. Vzniká tak bludný kruh, kdy hormonální změny zhoršují spánek a špatný spánek dál zhoršuje hormonální příznaky.

Střevo a estrogeny

Estrobolom je soubor střevních bakterií, které se podílejí na metabolismu estrogenu. Tyto mikroorganismy produkují enzym β-glukuronidázu, který v trávicím traktu znovu aktivuje estrogen a ovlivňuje, jaké množství se vrátí zpět do krevního oběhu ^[22].

Když dojde k dysbióze (narušení složení střevního mikrobiomu), může být aktivita β-glukuronidázy nadměrná. Výsledkem je větší reabsorpce estrogenu a potenciální „estrogenová dominance“, která se spojuje s těžšími formami PMS, endometriózou a metabolickými poruchami ^[23].

Chronický stres a nedostatek spánku jsou tichými narušiteli hormonální harmonie. Vytvořte si prostor pro hlubokou regeneraci a klid mysli.

Evidence-based strategie pro podporu hormonální rovnováhy

Výživa a suplementace

Vápník 

Suplementace vápníkem opakovaně prokázala přínos u PMS v několika randomizovaných kontrolovaných studiích. Zásadní studie se ukázala, že 1 200 mg elementárního vápníku denně významně snížilo premenstruační depresi, únavu, otoky i bolest ^[24].

Dvojitě zaslepená randomizovaná klinická studie potvrdila, že i 500 mg denně účinně snižuje poruchy nálady během PMS a účinek sílí s delší dobou užívání ^[24]. Mechanismus se pravděpodobně týká role vápníku v produkci serotoninu a metabolismu tryptofanu.

Hořčík 

Hořčík cílí na deficit, který se u žen s PMS vyskytuje poměrně často. Klinické studie ukazují, že dávky 150 mg i 300 mg denně významně zmírňují dysmenoreu, včetně křečí, bolestí hlavy, bolesti zad, deprese, podrážděnosti a břišní bolesti, přičemž 300 mg má výraznější efekt ^[25].

Hořčík ovlivňuje kontraktilitu hladké svaloviny dělohy a může tlumit syntézu prostaglandinů. U žen s PMS byly opakovaně zjištěny nižší hladiny hořčíku než u kontrol ^[26].

Vitamín B6 

Vitamín B6 je jednou z nejlépe prozkoumaných živin u PMS. Randomizovaná dvojitě zaslepená crossover studie zjistila, že 50 mg denně významně zlepšuje emoční příznaky (depresi, podrážděnost a únavu) oproti placebu, i když dopad na fyzické symptomy byl menší ^[27].

Cochrane review uzavírá, že vitamín B6 zmírňuje celkové premenstruační příznaky, zejména ty psychické ^[28]. Běžné dávkování se pohybuje v rozmezí 50–100 mg denně. Vyšší dávky a dlouhodobé užívání však mohou nést riziko periferní neuropatie, a proto je potřeba opatrnost ^[29]. Abyste tomu předešli, užívejte vitamín B6 v jeho bioaktivní formě pyridoxal-5-fosfát, kterého stačí užívat mnohem nižší dávky.

Omega-3 mastné kyseliny

Metaanalýza z roku 2022 zahrnující 8 randomizovaných kontrolovaných studií ukázala, že suplementace omega-3 významně snižuje závažnost PMS jak u somatických, tak u psychických příznaků ^[30].

Účinek byl závislý na dávce a posiloval s delším trváním léčby. Randomizované klinické studie potvrzují snížení většiny premenstruačních symptomů a zlepšení kvality života. Omega-3 působí protizánětlivě a zasahují i do funkce neurotransmiterů ^[31].

Pohyb je „lék“, který má data i na PMS

Systematický přehled a metaanalýza z roku 2020 zahrnující 15 randomizovaných kontrolovaných studií ukázala, že cvičení významně snižuje celkové příznaky PMS ve srovnání s necvičícími kontrolami ^[32]. Ještě výraznější efekt byl pozorován na:

• psychické symptomy,

• fyzické symptomy,

• behaviorální symptomy.

Mechanismů je více:

• zvýšení hladiny endorfinů a dalších „dobře-se-cíticích“ neurochemikálií,

• lepší regulace syntézy progesteronu a estrogenu,

• podpora tvorby protizánětlivých látek,

• zlepšení fyzické kondice,

• snížení deprese a úzkosti,

• sociální kontakt a pocit kompetence.

Přínos mají jak aerobní aktivity (rychlá chůze, běh, plavání), tak posilování. Výzkum naznačuje, že pravidelná fyzická aktivita může snížit riziko menstruační bolesti až o 67 % ve srovnání se sedavým způsobem života ^[33].

Zkuste drmek (Vitex agnus-castus)

Drmek obecný (Vitex agnus-castus) patří mezi nejvíce studované byliny u PMS. Metaanalýza z roku 2019 zjistila, že ženy užívající standardizované extrakty Vitexu měly 2,57× vyšší pravděpodobnost vymizení symptomů ve srovnání s placebem ^[34].

Mechanismus souvisí s modulací sekrece prolaktinu, což pomáhá znovu vyvážit poměr estrogenu a progesteronu. Dávkovací studie potvrdila, že 20 mg denně extraktu je optimální pro zmírnění symptomů jako podrážděnost, změny nálad, vztek, bolest hlavy, nadýmání a napětí v prsou ^[35].

U nás můžete najít drmek hned ve dvou produktech. Pokud hledáte čistý extrakt, tak musíte vyzkoušet náš Natural Chasteberry. Pokud hledáte holistický komplex, tak sáhněte po Balanced Woman.

Kognitivně-behaviorální terapie

Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) představuje nefarmakologickou možnost s prokázaným efektem. Randomizovaná kontrolovaná studie ukázala, že jak individuální, tak párová CBT významně snížila celkové premenstruační symptomy, emoční reaktivitu a premenstruační distres ve srovnání s čekací listinou ^[36].

Výzkum naznačuje, že CBT může být krátkodobě stejně účinná jako SSRI a v dlouhodobém horizontu dokonce účinnější ^[36]. CBT pomáhá ženám:

• lépe porozumět svým cyklickým změnám,

• rozvíjet copingové strategie,

• zlepšit komunikaci s okolím,

• pracovat s negativními myšlenkovými vzorci.

Skupinová CBT prokázala účinnost zejména na psychické symptomy a sociální dopad PMS.

Farmakologické možnosti pro těžké případy

U žen s PMDD nebo velmi těžkým PMS, které nereagují na změny životního stylu a nutrice, představují první volbu farmakoterapie selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).

Cochrane review z roku 2024 zahrnující 34 RCT potvrdilo, že SSRI pravděpodobně snižují celkové premenstruační příznaky ve srovnání s placebem. Zdá se, že kontinuální podávání je účinnější než užívání pouze v luteální fázi ^[37].

Na rozdíl od léčby deprese působí SSRI u PMDD často velmi rychle, během několika dní. Předpokládá se, že jejich účinek souvisí nejen se serotoninem, ale také s ovlivněním metabolismu neurosteroidů a GABAergního systému.

Mezi běžné nežádoucí účinky patří:

• nevolnost (u zhruba 1 z 7 žen při středních dávkách),

• snížená energie či únava (u přibližně 1 z 9 žen).

Pro některé ženy je vhodný režim užívání pouze v luteální fázi nebo při nástupu příznaků, který může snížit výskyt vedlejších účinků a přitom zachovat účinnost.

Seed cycling je slibný, ale zatím ne definitivně potvrzený přístup

Seed cycling, tedy střídání různých druhů semínek v rámci menstruačního cyklu, si získává popularitu hlavně v integrativní a funkční medicíně. Typicky se doporučuje:

• ve folikulární fázi - lněné a dýňové semínko,

• v luteální fázi - sezamové a slunečnicové semínko.

Systematický přehled z roku 2025 zahrnující 10 studií ^[38] našel souvislost mezi tímto přístupem a:

• zlepšením pravidelnosti cyklu,

• snížením závažnosti PMS,

• příznivými změnami pohlavních hormonů.

Lněné semínko obsahuje lignany, které fungují jako selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM) a mohou pomáhat vybalancovat stavy spojené s relativní estrogenovou dominancí. Je však důležité říci, že důkazní základ je zatím omezený, vzorky bývají malé a kvalita studií střední. Pro jasná doporučení budou potřeba robustnější randomizované kontrolované studie.

Příroda nabízí účinné nástroje pro podporu vaší vnitřní rovnováhy. Objevte sílu minerálů, bylin a cílené výživy, která je podložená vědou.

Jak naslouchat signálům svého těla v praxi

1. Sledujte své příznaky v čase

Sledujte své symptomy minimálně 2–3 cykly dopředu. Můžete použít aplikaci nebo jednoduchý deník. Zapisujte si:

• fyzické příznaky (nadýmání, citlivost prsou, bolesti hlavy, únava),

• psychické příznaky (podrážděnost, úzkost, deprese, výkyvy nálad),

• kdy se objevují vzhledem k vašemu cyklu.

Tento typ sledování je klíčový nejen pro vlastní pochopení, ale i pro lékaře. Klinická diagnóza PMS a PMDD totiž vyžaduje právě prospektivně zaznamenaná data.

2. Všímejte si vzorců, ne jednotlivých dnů

Skutečné PMS se typicky objevuje v luteální fázi a vymizí během několika dní po začátku menstruace. Pokud se příznaky táhnou celý cyklus, postupně se zhoršují nebo přicházejí „nahodile“, může jít o jiný problém, než je premenstruační syndrom.

3. Hodnoťte míru dopadu na život

Ptejte se sama sebe. Narušují mi symptomy práci, vztahy nebo běžné aktivity? PMDD se od PMS liší hlavně závažností funkčního dopadu, ne typem příznaků. Stejný symptom (například podrážděnost nebo smutek) může u jedné ženy být jen nepříjemný a u jiné vést k tomu, že nezvládá běžný den.

4. Zvažte vlivy prostředí

Podívejte se na to, odkud se mohou do vašeho života dostávat endokrinní disruptory:

• plastové nádoby na potraviny a jejich zahřívání,

• kosmetika a čisticí prostředky s parfemací,

• zbytečné používání plastů v domácnosti.

Jednoduché kroky, jako je používání skla na skladování jídla, neohřívání plastových krabiček v mikrovlnce nebo výběr neparfemovaných produktů, mohou snížit celkovou zátěž.

5. Dejte prioritu spánku a zvládání stresu

Vzhledem k obousměrným vztahům mezi spánkem, stresem a hormonálními příznaky mohou být konzistentní spánkový režim a strategie zvládání stresu stejně důležité jako suplementace.

Zařadit můžete například:

• pravidelný čas usínání a vstávání,

• omezení modrého světla večer,

• dechová cvičení, relaxace, jógu, mindfulness,

• krátkou procházku či lehké cvičení místo doomscrollingu.

Znalost vlastního těla je tou největší silou. Sledováním signálů a vědomou péčí můžete aktivně utvářet své zdraví a každodenní pohodu.

PMS, PMDD a hormonální nerovnováha jako spektrum

Rozdíl mezi „normálními“ premenstruačními změnami, klinickým PMS, PMDD a hlubší hormonální nerovnováhou neleží na ostré hranici. Jde spíše o spektrum, které je ovlivněno:

• individuální fyziologií,

• citlivostí mozku na normální hormonální výkyvy,

• modifikovatelnými faktory životního stylu a prostředí.

Až tři čtvrtiny žen zažívají nějaké cyklické symptomy, ale jen menšina má potíže natolik závažné, že vyžadují medicínskou intervenci.

Výzkumy podporují několik cest, jak PMS a hormonální nerovnováhu ovlivnit:

• vápník (cca 500–1 200 mg denně),

• hořčík (cca 150–300 mg denně),

• vitamín B6 (cca 50–100 mg denně) nebo bioaktívní formu vitamínu B6 (pyridoxal-5-fosfát) v dávce 10–20 mg denně,

• omega-3 mastné kyseliny,

• pravidelný pohyb,

• u těžkých případů SSRI nebo kognitivně-behaviorální terapie.

K tomu se přidává práce s prostředím (omezování endokrinních disruptorů), s kvalitou spánku, se zvládáním stresu a se střevním zdravím, které mohou hormonální systém podpořit nepřímo, ale velmi významně.

Pokud jsou však příznaky výrazné, přítomné po celý cyklus nebo se kombinují s nepravidelnou menstruací, je důležité vyhledat lékařské vyšetření. Stavy jako PCOS nebo poruchy štítné žlázy vyžadují konkrétní diagnostiku a cílenou léčbu, kterou nelze nahradit „jen“ režimovými opatřeními či suplementací.

Signály vašeho těla během menstruačního cyklu odrážejí komplexní souhru hormonů, neurotransmiterů a vlivů prostředí. Učit se tyto signály číst a reagovat na ně na základě důkazů je forma zdravotní gramotnosti, která může výrazně zlepšit kvalitu života v průběhu celého reprodukčního období.

Zdroje

[1] Steiner, M. (2000b, November 1). Premenstrual syndrome and premenstrual dysphoric disorder: guidelines for management. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC1408015/

[2] Liguori, F., Saraiello, E., & Calella, P. (2023). Premenstrual syndrome and premenstrual dysphoric disorder’s impact on quality of life, and the role of physical activity. Medicina, 59(11), 2044. https://doi.org/10.3390/medicina59112044

[3] A, D., K, S., A, D., & Sattar, K. (2014). Epidemiology of Premenstrual Syndrome, A Systematic Review and Meta-Analysis study. JOURNAL OF CLINICAL AND DIAGNOSTIC RESEARCH, 8(2), 106–109. https://doi.org/10.7860/jcdr/2014/8024.4021

[4] Dilbaz, B., & Aksan, A. (2021). Premenstrual syndrome, a common but underrated entity: review of the clinical literature. Journal of the Turkish-German Gynecological Association, 22(2), 139–148. https://doi.org/10.4274/jtgga.galenos.2021.2020.0133

[5] Substance Abuse and Mental Health Services Administration (US). (n.d.). Table 3.24, DSM-IV to DSM-5 Premenstrual Dysphoric Disorder Comparison - Impact of the DSM-IV to DSM-5 Changes on the National Survey on Drug Use and Health - NCBI Bookshelf. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK519704/table/ch3.t24/

[6] Prasad, D., Wollenhaupt-Aguiar, B., Kidd, K. N., De Azevedo Cardoso, T., & Frey, B. N. (2021). Suicidal Risk in Women with Premenstrual Syndrome and Premenstrual Dysphoric Disorder: A Systematic Review and Meta-Analysis. Journal of Women S Health, 30(12), 1693–1707. https://doi.org/10.1089/jwh.2021.0185

[7] Reed, B. G., & Carr, B. R. (2018, August 5). The Normal Menstrual Cycle and the Control of Ovulation. Endotext - NCBI Bookshelf. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279054/

[8] Shirazian, N., Shirin, S., Kalidasan, D., & Prior, J. C. (2025). Feeling of self-worth in healthy premenopausal women—relationships with menstrual cycles and ovulation over 1-year in the prospective ovulation cohort. PLoS ONE, 20(8), e0327539. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0327539

[9] McEvoy, K., & Osborne, L. M. (2019). Allopregnanolone and reproductive psychiatry: an overview. International Review of Psychiatry, 31(3), 237–244. https://doi.org/10.1080/09540261.2018.1553775

[10] Hantsoo, L., & Epperson, C. N. (2020). Allopregnanolone in premenstrual dysphoric disorder (PMDD): Evidence for dysregulated sensitivity to GABA-A receptor modulating neuroactive steroids across the menstrual cycle. Neurobiology of Stress, 12, 100213. https://doi.org/10.1016/j.ynstr.2020.100213

[11] Joham, A. E., Norman, R. J., Stener-Victorin, E., Legro, R. S., Franks, S., Moran, L. J., Boyle, J., & Teede, H. J. (2022). Polycystic ovary syndrome. The Lancet Diabetes & Endocrinology, 10(9), 668–680. https://doi.org/10.1016/s2213-8587(22)00163-2

[12] Schmidt, P. J., Grover, G. N., Roy-Byrne, P. P., & Rubinow, D. R. (1993). Thyroid function in women with premenstrual syndrome. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 76(3), 671–674. https://doi.org/10.1210/jcem.76.3.8445024

[13] CME Journal Geriatric Medicine. (2025). CME Journal Geriatric Medicine. https://doi.org/10.61336/cmejgm

[14] Salami, E. A., & Rotimi, O. A. (2024). The impact of Bisphenol-A on human reproductive health. Toxicology Reports, 13, 101773. https://doi.org/10.1016/j.toxrep.2024.101773

[15] Land, K. L., Ghuneim, S. M., Williams, B. A., & Hannon, P. R. (2024). IMPACT OF REAL-LIFE ENVIRONMENTAL EXPOSURES ON REPRODUCTION: Phthalates disrupt female reproductive health: a call for enhanced investigation into mixtures. Reproduction, 169(2). https://doi.org/10.1530/rep-24-0117

[16] Bloom, M. S., Mok-Lin, E., & Fujimoto, V. Y. (2016). Bisphenol A and ovarian steroidogenesis. Fertility and Sterility, 106(4), 857–863. https://doi.org/10.1016/j.fertnstert.2016.08.021

[17] Hlisníková, H., Petrovičová, I., Kolena, B., Šidlovská, M., & Sirotkin, A. (2020). Effects and Mechanisms of phthalates’ Action on Reproductive processes and Reproductive Health: a literature review. International Journal of Environmental Research and Public Health, 17(18), 6811. https://doi.org/10.3390/ijerph17186811

[18] Ranabir, S., & Reetu, K. (2011). Stress and hormones. Indian Journal of Endocrinology and Metabolism, 15(1), 18. https://doi.org/10.4103/2230-8210.77573

[19] Liu, Q., Wang, Y., Van Heck, C. H., & Qiao, W. (2017). Stress reactivity and emotion in premenstrual syndrome. Neuropsychiatric Disease and Treatment, Volume 13, 1597–1602. https://doi.org/10.2147/ndt.s132001

[20] Mighani, S., Shivyari, F. T., Razzaghi, A., Amerzadeh, M., Ranjbaran, M., Samavat, M., & Javadi, M. (2025). Association between sleep quality and premenstrual syndrome in young women in a cross-sectional study. Scientific Reports, 15(1), 6260. https://doi.org/10.1038/s41598-025-90581-4

[21] Steward, K., & Raja, A. (2023, July 17). Physiology, ovulation and basal body temperature. StatPearls - NCBI Bookshelf. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK546686/

[22] Baker, J. M., Al-Nakkash, L., & Herbst-Kralovetz, M. M. (2017). Estrogen–gut microbiome axis: Physiological and clinical implications. Maturitas, 103, 45–53. https://doi.org/10.1016/j.maturitas.2017.06.025

[23] Yao, Y., Hu, H., Chen, L., & Zheng, H. (2024). Association between gut microbiota and menstrual disorders: a two-sample Mendelian randomization study. Frontiers in Microbiology, 15, 1321268. https://doi.org/10.3389/fmicb.2024.1321268

[24] Shobeiri, F., Araste, F. E., Ebrahimi, R., Jenabi, E., & Nazari, M. (2017). Effect of calcium on premenstrual syndrome: A double-blind randomized clinical trial. Obstetrics & Gynecology Science, 60(1), 100. https://doi.org/10.5468/ogs.2017.60.1.100

[25] Yaralizadeh, M., Nezamivand-Chegini, S., Najar, S., Namjoyan, F., & Abedi, P. (2020). Effectiveness of magnesium on menstrual symptoms among dysmenorrheal college students: a randomized controlled trial. International Journal of Women S Health and Reproduction Sciences, 12(2), 70–76. https://doi.org/10.15296/ijwhr.2023.25

[26] Oral magnesium successfully relieves premenstrual mood changes. (1991, August 1). PubMed. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2067759/

[27] Doll, H., Brown, S., Thurston, A., & Vessey, M. (1989, September 1). Pyridoxine (vitamin B6) and the premenstrual syndrome: a randomized crossover trial. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC1711872/

[28] Wyatt, K. M., Dimmock, P. W., Jones, P. W., & O’Brien, P. M. S. (1999). Efficacy of vitamin B-6 in the treatment of premenstrual syndrome: systematic review. BMJ, 318(7195), 1375–1381. https://doi.org/10.1136/bmj.318.7195.1375

[29] https://www.nutrapie.cz/blog/paradox-vitaminu-b6--ktera-forma-je-vas-pritel-a-ktera-hrozba/

[30] Mohammadi, M. M., Nayeri, N. D., Mashhadi, M., & Varaei, S. (2022). Effect of omega‐3 fatty acids on premenstrual syndrome: A systematic review and meta‐analysis. Journal of Obstetrics and Gynaecology Research, 48(6), 1293–1305. https://doi.org/10.1111/jog.15217

[31] Swanson, D., Block, R., & Mousa, S. A. (2012). Omega-3 fatty acids EPA and DHA: health benefits throughout life. Advances in Nutrition, 3(1), 1–7. https://doi.org/10.3945/an.111.000893

[32] Pearce, E., Jolly, K., Jones, L. L., Matthewman, G., Zanganeh, M., & Daley, A. (2020). Exercise for premenstrual syndrome: a systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. BJGP Open, 4(3), bjgpopen20X101032. https://doi.org/10.3399/bjgpopen20x101032

[33] Buchanan-Smith, L. I., Pang, A. H., Yeshitila, N. K., Parsons, E. N., & Blodgett, J. M. (2025). Physical Activity and Menstrual Health Symptoms and Characteristics: A Systematic Review and Meta-Analysis of Observational Studies. Journal of Women S Health. https://doi.org/10.1177/15409996251365804

[34] Csupor, D., Lantos, T., Hegyi, P., Benkő, R., Viola, R., Gyöngyi, Z., Csécsei, P., Tóth, B., Vasas, A., Márta, K., Rostás, I., Szentesi, A., & Matuz, M. (2019). Vitex agnus-castus in premenstrual syndrome: A meta-analysis of double-blind randomised controlled trials. Complementary Therapies in Medicine, 47, 102190. https://doi.org/10.1016/j.ctim.2019.08.024

[35] Schellenberg, R., Zimmermann, C., Drewe, J., Hoexter, G., & Zahner, C. (2012). Dose-dependent efficacy of the Vitex agnus castus extract Ze 440 in patients suffering from premenstrual syndrome. Phytomedicine, 19(14), 1325–1331. https://doi.org/10.1016/j.phymed.2012.08.006

[36] Ussher, J. M., & Perz, J. (2017b). Evaluation of the relative efficacy of a couple cognitive-behaviour therapy (CBT) for Premenstrual Disorders (PMDs), in comparison to one-to-one CBT and a wait list control: A randomized controlled trial. PLoS ONE, 12(4), e0175068. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0175068

[37] Jespersen, C., Lauritsen, M. P., Frokjaer, V. G., & Schroll, J. B. (2024b). Selective serotonin reuptake inhibitors for premenstrual syndrome and premenstrual dysphoric disorder. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2024(8), CD001396. https://doi.org/10.1002/14651858.cd001396.pub4

[38] Nagarajan, D. R., Jacob, D. M., Mufti, M. M., Rajesh, S., & Dube, R. (2025). Efficacy of seed cycling as an Integrative therapy for Premenstrual Syndrome and Polycystic Ovary Syndrome in Reproductive-Aged Women: A Systematic Review. Cureus, 17(8), e90997. https://doi.org/10.7759/cureus.90997