(tema: Nutraceutika)
Rostlinné fytosteroly často zkráceně fytosteroly jsou molekuly podobné cholesterolu, které rostliny přirozeně vytvářejí. U lidí dokážou při konzumaci ve specifických dávkách měřitelně snížit LDL cholesterol v krvi. Z vědeckého pohledu jsou zajímavé hlavně proto, že jejich hlavní a opakovaně potvrzovaný účinek je dobře doložený v kontrolovaných studiích. Jde o snížení střevního vstřebávání cholesterolu.
Botanická identifikace rostlinných fytosterolů
Fytosteroly nejsou jedna rostlina ani jeden botanický druh. Jsou to třída látek, které se vyskytují napříč rostlinnými potravinami, zejména v těch, které obsahují tuk. V odborném a regulačním kontextu se pojmy rostlinné steroly a stanoly obvykle používají pro směsi, v nichž převažují β-sitosterol, campesterol, stigmasterol a u stanolů také β-sitostanol a campestanol.
V doplňcích stravy a fortifikovaných potravinách se fytosteroly typicky izolují z lipidových frakcí rostlin (oleje a tuky). Používají se buď jako volné steroly a stanoly, nebo ve formě esterů s mastnými kyselinami, aby se lépe zapracovaly do potravin.
Svět rostlin a vědy se potkává v detailu. Fytosteroly jsou tichými strážci naší cévní soustavy, jejichž sílu dnes potvrzují moderní výzkumy.
Historické a tradiční používání rostlinných fytosterolů
Lidé konzumovali fytosteroly po staletí, aniž by o tom věděli, protože jsou běžnou součástí rostlinné stravy, například v rostlinných olejích, ořeších, semenech a obilovinách. To bylo dávno předtím, než se fytosteroly podařilo chemicky identifikovat a izolovat.
Naproti tomu potraviny označované jako funkční, obohacené o fytosteroly, a standardizované fytosterolové přípravky jsou moderní, technologicky řízený přístup navržený cíleně tak, aby snižoval LDL cholesterol přes známý mechanismus.
Fytochemické složení rostlinných fytosterolů
Mezi hlavní steroly a stanoly, které se řeší ve výzkumu výživy u lidí, patří:
- β-sitosterol jako sterol a β-sitostanol jako stanol,
- campesterol jako sterol a campestanol jako stanol,
- stigmasterol jako sterol,
Menší složky se mohou lišit podle zdrojového materiálu. Specifikace EFSA navíc stanovují limity i pro další steroly, například brassicasterol jako složku s nízkým procentuálním zastoupením [1].
Tyto molekuly jsou strukturou podobné cholesterolu a právě tato podobnost stojí za jejich nejlépe podloženými účinky ve střevě.
Biologické mechanismy účinků
Snížené vstřebávání cholesterolu ve střevě
Nejlépe doložený mechanismus účinku spočívá v kompetici mezi fytosteroly a cholesterolem při tvorbě micel ve střevním lumenu. Tento proces určuje, kolik cholesterolu se dostane do enterocytů (buněk střevní stěny) a dále do těla [2].
Kontrolované metabolické studie ukazují, že vyšší příjem fytosterolů vede k dávkově závislému poklesu vstřebávání cholesterolu a ke zvýšenému vylučování cholesterolu stolicí [2].
Transportní proteiny a nakládání se steroly
Cholesterol i fytosteroly vstupují do enterocytů prostřednictvím transportních mechanismů, z nichž klíčovou roli hraje NPC1L1. U myší s geneticky odstraněným NPC1L1 dochází k výraznému poklesu vstřebávání jak cholesterolu, tak fytosterolů [3]. Důležité jsou také transportéry ABCG5 a ABCG8, které omezují systémovou akumulaci fytosterolů a podporují vylučování sterolů zpět do střeva [4].
Jejich klinická relevance je zřejmá, ztráta funkce těchto transportérů způsobuje vzácné onemocnění zvané sitosterolémie [4].
Proč klesá LDL, když se fytosteroly téměř nevstřebávají
Fytosteroly se vstřebávají do krevního oběhu výrazně méně efektivně než cholesterol. Jejich klíčový účinek proto probíhá lokálně ve střevě. Snížená dodávka cholesterolu z trávicího traktu do jater vede k tomu, že játra zvyšují expresi LDL receptorů a z krve odstraňují více LDL částic [5].
To vysvětluje, proč fytosteroly snižují LDL cholesterol i přesto, že jejich plazmatické koncentrace zůstávají v porovnání s cholesterolem velmi nízké [5].
Krása v jednoduchosti. To, co naše tělo potřebuje pro rovnováhu, nacházíme v prostých plodech země, v semínkách, ořeších a jejich drahocenných olejích.
Účinky fytosterolů podle klinických studií u lidí
Snížení LDL cholesterolu
Více meta-analýz randomizovaných kontrolovaných studií ukazuje, že rostlinné steroly a stanoly snižují LDL cholesterol v závislosti na dávce, přičemž efekt roste zhruba do úrovně 3 g denně. Meta-analýza z roku 2014 uvádí, že průměrné snížení LDL cholesterolu dále narůstá až do přibližně 3 g denně a v rámci dávkových rozmezí dosahuje průměrné redukce okolo 12 % [6].
Novější meta-analytická data u hypercholesterolemických populací rovněž podporují klinicky významné změny lipidů. Například jeden přehled a meta-analýza uvedla souhrnné průměrné rozdíly přibližně −0,34 mmol/l pro LDL-C a −0,37 mmol/l pro celkový cholesterol oproti kontrole, bez významného efektu na HDL-C nebo triglyceridy v dané analýze [7].
Další kardiovaskulární rizikové faktory
Některé novější meta-analýzy rozšířily hodnocení i na jiné rizikové faktory než LDL-C, ale výsledky i klinická relevance se mohou lišit podle konkrétního ukazatele a designu studií. Většina studií je navíc krátkodobá [8].
Důležité je, že základna klinických důkazů je výrazně silnější pro snížení LDL než pro tvrdé klinické výsledky nebo pro nelipidové parametry.
Kardiovaskulární příhody
Neexistuje velká, dlouhodobá, placebem kontrolovaná randomizovaná studie, která by definitivně otestovala, zda suplementace fytosteroly snižuje výskyt kardiovaskulárních příhod, například infarktu myokardu nebo mrtvice [8].
Důkazy tedy podporují fytosteroly jako dietní nástroj ke snížení LDL, ale zatím neprokazují snížení klinických příhod tak, jak to ukazují například statiny.
Inteligentní design přírody. Fytosteroly v našem nitru fungují jako jemné síto, které s grácií brání nadbytečnému cholesterolu v cestě do našeho systému.
Bezpečnost, interakce a dávkování
Dávkové rozmezí používané ve studiích
Napříč přehledy a meta-analýzami se nejčastěji studované dávky pro snížení LDL cholesterolu pohybují kolem 1,5 až 3 g denně rostlinných sterolů a stanolů. V tomto rozmezí se jasně ukazuje vztah dávky a účinku [6].
Některé studie testovaly i výrazně vyšší dávky, například 6,6 g denně po dobu 12 týdnů v jedné studii. Snížení LDL však může dosahovat určitého stropu a vyšší dávky mohou výrazněji ovlivnit hladiny karotenoidů v krvi [9].
Vitaminy rozpustné v tucích a karotenoidy
Meta-analýza 41 randomizovaných kontrolovaných studií s celkem 3306 účastníky, při průměrné dávce kolem 2,5 g denně, zjistila pokles několika cirkulujících karotenoidů, například β-karotenu, pokud se hodnotily jako nestandardizované koncentrace [10].
Současně ale tokoferoly standardizované na cholesterol změněny nebyly a absolutní hodnoty retinolu a vitaminu D nebyly ovlivněny. Jedna intervenční studie s dávkou 6,6 g denně po dobu 12 týdnů popsala pokles karotenoidů přepočtených na cholesterol, například α- a β-karotenu, spolu se zvýšením plazmatických hladin fytosterolů. Zároveň ukázala, že zvýšení příjmu ovoce a zeleniny může část poklesu karotenoidů alespoň částečně zvrátit [9].
Sitosterolémie jako klíčová kontraindikace
Sitosterolémie někdy označovaná i jako fytosterolémie je vzácná dědičná porucha způsobená bialelickými mutacemi v ABCG5 nebo ABCG8. Vede ke zvýšenému vstřebávání a sníženému vylučování rostlinných sterolů. U těchto pacientů může docházet k předčasné ateroskleróze a také k hematologickým nálezům [4].
Protože tito lidé hromadí rostlinné steroly na velmi vysoké hladiny, potraviny a doplňky obohacené fytosteroly se pro ně obecně považují za nevhodné. Léčba se zaměřuje na omezení vstřebávání sterolů, například pomocí ezetimibu, spolu s dietními opatřeními [11].
Nejistoty ohledně dlouhodobé bezpečnosti
Kvalitní dlouhodobé randomizované bezpečnostní studie jsou vzácné. Odborné diskuse zaznamenávají, že genetické a observační studie v některých kontextech dávaly zvýšené cirkulující fytosteroly nebo fenotypy s vysokou absorpcí sterolů do souvislosti s kardiovaskulárním rizikem.
Tato nejistota není totéž co důkaz škodlivosti při typickém užívání fortifikovaných potravin, ale je to důvod, proč mnoho odborných textů zdůrazňuje cílené používání pro konkrétní skupinu, tedy pro lidi, kteří skutečně potřebují snížit LDL, a zároveň upozorňuje na zbytečné preventivní nadužívání bez jasného cíle.
Co si z toho odnést?
Příjem rostlinných sterolů a stanolů, nejčastěji kolem 1,5 až 3 g denně, spolehlivě snižuje LDL cholesterol. Tento efekt je konzistentní napříč mnoha randomizovanými studiemi a vykazuje jasnou závislost na dávce přibližně do 3 g denně. Mechanisticky nejlépe sedí vysvětlení založené na nižším střevním vstřebávání cholesterolu. Biologie transportérů NPC1L1, ABCG5 a ABCG8 vysvětluje jak účinnost, tak vzácnou, ale klinicky zásadní výjimku v podobě sitosterolémie.
Stále není prokázané, zda suplementace fytosteroly snižuje výskyt kardiovaskulárních příhod. Dlouhodobé otázky bezpečnosti, zejména kolem mírně zvýšených hladin cirkulujících fytosterolů a změn mikronutrientů rozpustných v tucích, zůstávají spíše tématem probíhajícího výzkumu než definitivně uzavřeným faktem.
Pro většinu lidí se proto fytosteroly nejlépe hodí jako evidence-based možnost cíleného snížení LDL, často přes fortifikované potraviny, používaná vědomě pro jasně definovaný cíl, nikoli ve stylu „čím víc, tím líp“.
Zdravotní tvrzení dle nařízení EU 432/2012
Rostlinné steroly/stanoly přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi při příjmu nejméně 0,8 g rostlinných sterolů/stanolů denně.